Globální očekávání 2024: optimismus je na vzestupu

Lidé však očekávají, že se problémy spojené se změnou klimatu v roce 2024 zhorší, uvádí průzkum Ipsos Global Predictions.

Ipsos | Globální předpovědi pro rok 2024 | Globální poradce | Názor

Klíčové body globálně

  • 53 % populace tvrdí, že byl pro ně rok 2023 špatný a 70 % říká, že byl špatným rokem pro jejich zemi. To je nejnižší úroveň od doby před pandemií Covid-19.
  • 70 % si myslí, že příští rok bude lepší než tento. Oproti loňskému roku je to nárůst o 5 procentních bodů.
  • Větší množství lidí si myslí, že užití umělé inteligence povede k zániku více pracovních míst, než jich v roce 2024 vznikne.
  • Poté, co byl rok 2023 nejteplejším rokem v historii, 81 % lidí očekává, že průměrné globální teploty v roce 2024 ještě stoupnou.
  • Většina (59 %) si myslí, že v roce 2024 strávíme více času prací v kanceláři než prací doma.

Klíčové body pro Českou republiku

  • 70 % lidí rok 2023 hodnotí jako špatný pro naši zemi, 43 % tvrdí, že byl špatný pro ně a jejich rodinu.
  • Polovina lidí v ČR očekává, že globální ekonomika bude silnější a 70 % věří, že bude rok 2024 lepší než ten minulý.
  • Většina Čechů očekává v roce 2024 nárůst cen (81 %) a nezaměstnanosti (70 %). 

Stahujte kompletní infografiku pro Českou republiku ZDE.

Rok 2023 ve zpětném zrcátku

Svět je stále v úzkých, ale zdá se, že jsme na dobré cestě k návratu k typičtějším úrovním sentimentu ohledně současnosti a bezprostřední budoucnosti. Rok 2023 zaznamenal výrazný pokles dopadů Covid-19, protože vliv této nemoci postupně slábl v rozhodování vládní politiky, tak v povědomí veřejnosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu oficiálně ukončila stav globální zdravotní nouze. 

Zklidnění zdravotní krize bylo bohužel doprovázeno eskalací geopolitického napětí. Ruská invaze na Ukrajinu po roce 2023 nevykazuje žádné známky polevování. Vytvořila atmosféru nejistoty a strachu z jejího dalšího vývoje. K dalšímu zhoršení již tak turbulentní globální situace přispělo také vypuknutí izraelsko-palestinského konfliktu v říjnu. 

Rozsáhlé části zeměkoule se v roce 2023  potýkaly s rostoucími  teplotami, naznačující možné zhoršení globálního oteplování. Rok 2023 byl rokem rostoucího počtu přírodních katastrof, které způsobily rozsáhlé škody v mnoha částech světa. Mezi země, které byly obzvláště zasaženy, patří Afghánistán, Maroko, Sýrie a Turecko. Tyto nepředvídatelné katastrofy slouží jako bezútěšná připomínka neustálé hrozby ekologických krizí. 

V roce 2023 zaznamenal také svět technologií  dramatické změny a pokroky. OpenAI byla nápomocná při transformaci vnímání a využívání umělé inteligence veřejností, což vedlo k dalším proměnám přístupu jakým s technologiemi pracujeme. Odrážejí se však zmíněné události v tom, jak světová veřejnost vnímá život?

V průměru ve všech dotazovaných 34 zemích 70 % lidí říká, že rok 2023 byl pro jejich zemi špatným a 53 % tvrdí, že to byl špatný rok pro ně a jejich rodinu. Globální čísla představují zlepšení o 3 procentní body oproti roku 2022. Procentuální hodnoty obou otázek mají konzistentní klesající trend od vrcholu v roce 2020 během krize Covid-19, kdy 90 % lidí mělo pocit, že to byl pro jejich zemi špatný rok a 70 % lidí se domnívalo, že to byl špatný rok pro ně a jejich rodinu. Navzdory vzestupu nálady, který letos vidíme, máme ještě dlouhou cestu k tomu, aby se v roce 2018/19 vrátily hodnoty na úroveň 62–65 % (před příchodem COVID-19). 

V kontextu České republiky je 75 % populace přesvědčeno, že rok 2023 byl pro jejich zemi špatným a 43 %, že byl špatným pro ně a jejich rodinu

Zlepšení v procentních bodech u lidí, kteří označují rok 2022 za špatný rok pro svou zemi, vykazuje známky revitalizace po celém světě. Z 34 zkoumaných zemí vykázalo 27  zlepšení oproti výsledkům z předchozího roku.Nejvýraznější zlepšení je pozorováno v Polsku (o 17 bodů níže), v Thajsku (o 16 bodů níže) a v Mexiku (o 15 bodů níže). Naproti tomu se zdá, že Švédsko rok co rok i nadále čelí výzvám. Pozoruhodné je, že za poslední dva roky došlo k nárůstu o 20 procentních bodů, což podtrhuje pesimistický pohled na situaci v zemi.

Pohled do roku 2024: Optimismus na vzestupu

Celkově se zdá, že optimismus pro nadcházející rok roste, přičemž 70 % populace si myslí, že rok 2024 bude lepší než rok 2023. To je o 5 procentních bodů více než v roce 2022, kdy optimismus klesl na desetileté minimum, tedy 65 %. Letošní údaje, doufejme, signalizují optimismus směřující zpět k úrovním, které jsou typičtější pro poslední desetiletí, kdy kolísaly jen velmi okrajově mezi 75 % až 80 %. Celkově je zlepšení optimismu největší mezi zeměmi v Evropě, zejména v Polsku, Španělsku, Velké Británii (o 11 bodů výše) a Švédsku (o 12 bodů výše), což odráží známky hospodářské obnovy pozorované v Evropě v roce 2023.

50 % lidí globálně očekává, že globální ekonomika bude v roce 2024 silnější, než byla v roce 2023. Optimismus pro globální ekonomický výhled se od roku 2022 zvýšil o 4 %. Podobně jako osobní optimismus vykazuje globální ekonomický výhled známky obnovy a vrací se do úrovně před COVID 52 % zaznamenané v roce 2019. Důvěra v lepší výhled globální ekonomiky přetrvává na rozvíjejících se trzích, jako je Indonésie, Indie a Čína, kde více než 80 % uvádí, že globální ekonomika bude v roce 2024 silnější. 

Dochází také ke zlepšení vnímání o výhledu globální ekonomiky v Evropě je to patrné zejména v Polsku (o 20 bodů vyšší), v Maďarsku (o 15 bodů výše), v Nizozemsku (o 12 bodů výše) a ve Velké Británii (o 11 bodů výše). V České republice věří v růst ekonomiky v roce 2024 také polovina obyvatel a 70 % obyvatel věří, že bude nadcházející rok lepší než předchozí.

Ekonomika v roce 2024

Ekonomika je i nadále hlavním problémem globální veřejnosti. 70 % očekává, že jak inflace, tak úrokové sazby v jejich zemi budou v roce 2024 vyšší než v roce 2023. Celková inflace začala v mnoha zemích během první poloviny roku 2023 klesat, ačkoli jádrová inflace se výrazně nezpomalila. Nálada veřejnosti vykazuje určité pozitivní signály, inflace a úrokové sazby se oproti loňským výsledkům predikcí snížily o 5 procentních bodů

Z 34 zkoumaných zemí 10 prokázalo alespoň 10 % zlepšení vnímání míry inflace, nejvýrazněji v evropských zemích, jako je Polsko (o 30 bodů méně), Švédsko (o 25 bodů méně), Maďarsko (o 23 bodů méně), a Velká Británie (o 17 bodů nižší). Mimoevropské země jako Brazílie (o 19 bodů méně) a Austrálie (o 14 bodů méně) také vykazují přesvědčivé zlepšení ve vnímání míry inflace veřejností. 

Česká republika je v oblasti nárůstu cen skeptická, 81 % lidí očekává, že ceny porostou rychleji než příjmy. 70 % očekává růst nezaměstnanosti. Na druhou stranu, nárůstu úrokových sazeb věří méně než polovina (44 %) a nárůstu inflace necelá polovina (49%).

Technologie v roce 2024

Veřejné mínění je rozděleno, pokud jde o to, zda by umělá inteligence mohla vést k pozitivním nebo negativním změnám, ačkoli obavy z umělé inteligence v současnosti převažují nad pozitivy. Kladné je, že 56 % lidí očekává, že lékaři budou pravidelně používat AI, což je o 18 procentních bodů více než 38 % od roku 2019, a 43 % očekává, že AI povede k vytváření pracovních míst. Celosvětově však 64 % očekává, že AI povede ke ztrátě pracovních míst.

Rovnováha mezi údivem a starostí se na různých místech značně liší. Země v Asii, které jsou známé svým technologickým růstem, zůstávají ohledně umělé inteligence nerozhodnuté. V Číně 74 % říká, že umělá inteligence může vést k vytvoření nových pracovních míst v jejich zemi, zatímco 70 % tvrdí, že umělá inteligence může vést ke ztrátě pracovních míst. Naproti tomu země ze Západu, jako je Spojené království, vykazují negativnější pohled na umělou inteligenci, kde 65 % pravděpodobněji věří, že umělá inteligence může vést ke ztrátě pracovních míst, ve srovnání s 35 %, kteří si myslí, že by mohla vést k vytváření pracovních míst

Česká republika je vůči umělé inteligenci zdrženlivá, pouze 30 % lidí si myslí, že AI povede k vytvoření nových pracovních míst, 42 % věří, že lékaři využijí AI k diagnóze pacientů a více než polovina (54 %) věří, že AI způsobí úbytek pracovních míst na trhu práce. 45 % lidí také tvrdí, že bude docházet k úniku osobních dat.

Globálně  41 % populace očekává, že bude méně používat sociální média. To je zvýšení o 13 procent z 28 % v roce 2019, což je významný skok. Rostoucí množství důkazů ukazuje na negativní souvislost mezi používáním sociálních médií a problémy duševního zdraví. To mohlo přispět k tomu, že veřejnost vnímá potřebu omezit používání sociálních médií. Stále však existuje 49 % těch, kteří s tímto tvrzením nesouhlasí, což ukazuje určité smíšené pocity ohledně výhod a rizik používání sociálních médií.

Světové bezpečnostní problémy v roce 2024

Mezi globální veřejností panuje mnohem větší nejistota ohledně toho, co rok 2024 na světové scéně přinese. 35 % si myslí, že Donald Trump bude opětovně zvolen v prezidentských volbách ve Spojených státech, zatímco 47 % s tímto tvrzením nesouhlasí. Od té doby co jsme tuto otázku naposledy položili v roce 2019, se globální nálada příliš nezměnila, a to navzdory skutečnosti, že Trump ukončil své prezidentství v roce 2021 a nedávno čelil  soudním sporům ohledně svého působení v úřadu. Přibližně 50 % v Indii, Číně a Turecku věří, že Trump bude znovu zvolen prezidentem Spojených států. Překvapivě pouze 35 % lidí v USA si myslí, že Trump bude znovuzvolený.

31 % lidí očekává konec války na Ukrajině. Očekávání, že válka na Ukrajině skončí, se zmenšila, ukazuje 9 % pokles oproti loňskému roku. Tento pesimismus je  pozorován především v evropských zemích, včetně Švédska (o 25 bodů méně), Polska (o 18 bodů méně) a Španělska (o 17 bodů méně). To může být způsobeno délkou konfliktu, přesahující téměř 2 roky, a také dalšími konflikty, ke kterým došlo v roce 2023, a odvedly pozornost od války na Ukrajině. V ČR ukončení války věří pouze 22 % obyvatel. 42 % se obává, že dojde k další globální virové pandemii.

Životní prostředí v roce 2024

Rostoucí závažnost klimatických událostí vyvolává u veřejnosti hlubokou úzkost. Letošní průzkum Global Prediction odhaluje zvýšené obavy z klimatických změn v Číně. Ve srovnání s loňským rokem došlo k nárůstu o 12 procentních bodů mínění, že v příštím roce dojde k extrémnějším povětrnostním jevům, a o 10 procentních bodů nárůst strachu ze zasažení velkou přírodní katastrofou. 83 % lidí věří, že čínská vláda stanoví náročnější cíle pro rychlejší snížení uhlíkových emisí. Dále, 69 % věří, že budou zavedena další omezení, aby se snížilo množství lidí, kteří v Číně jezdí ve svých autech

Napříč řadou různých ukazatelů existuje očekávání, že to, co jsme dosud viděli, je pouze začátek klimatické krize. Celosvětově 81 % lidí očekává, že se průměrné globální teploty v roce 2024 zvýší. Toto mínění se zvýšilo o 6 % oproti roku  2020, pravděpodobně kvůli dopadům zvýšeného počtu lesních požárů a velkých částí zeměkoule zažívajících extrémní teploty v letních měsících. 71 % lidí očekává, že v jejich zemi bude v roce 2024 průměrně více extrémních povětrnostních jevů než v roce 2023. Od roku 2022 se tato statistika zvýšila o 6 %. 51 % lidí očekává, že v roce 2024 zasáhne přírodní katastrofa jedno z velkých měst v jejich zemi. Tato statistika se od roku 2022 zvýšila také o 6 %. Rostoucí trend odráží obavy, že změna klimatu přinese nepředvídatelné katastrofické dopady. 

Existuje důvodné očekávání, že alarmující závažnost klimatické krize vyvolá akci. 55 % populace očekává, že jejich vláda stanoví náročnější cíle pro emise uhlíku v roce 2024. S každým dalším rokem jsme o krok blíže k cílovému Net Zero. Vzhledem k extrémním jevům, které veřejnost v posledních letech pozorovala, je stále naléhavější, aby vláda poskytla více pokynů, jak mírnit změnu klimatu. 

Češi si klimatickou krizi uvědomují, 68 % z nich souhlasí s tvrzením, že bude více extrémního počasí, 74 % věří, že vzroste průměrná teplota. Více než polovina (54 %) Čechů očekává větší vládní regulace pro snížení emisí, avšak pouze 30 % očekává přírodní katastrofu v některém z měst České republiky.  

Společnost v roce 2024

Ve světě probíhajících geopolitických konfliktů a post-covidové éře se mohou objevovat nové sociální normy. 71 % lidí očekává nárůst imigrace. V otázce přistěhovalectví panuje shoda na vysoké úrovni, možná kvůli nedávným geopolitickým událostem a vysídlování způsobeném klimatickou krizí. Globálně si 48 % lidí myslí, že v roce 2024 budou ženy placeny stejně jako muži za identickou práci, v ČR si toto tvrzení myslí 30 % populace.

59 % lidí očekává, že pracovníci  budou trávit více času v kanceláři než na home office. To naznačuje, že osobní kontakty jsou stále důležitější. Je to začátek konce hybridního fungování?


O výzkumu:

Výzkum se konal ve 34 zemích. Ipsos výzkum prováděl na své online platformě Global Advisor a v Indii na platformě IndiaBus od pátku 20. října do pátku 3. listopadu 2023. Pro tento výzkum bylo dotazováno  25 292 dospělých ve věku 18 let a starších v Indii, 18-74 v Kanadě, Malajsii, Novém Zélandu, Jižní Africe, Turecku a Spojených státech, 20-74 v Thajsku, 21-74 v Indonésie a Singapur a 16-74 ve všech ostatních zemích.

Společnost