Bezpečnost před ekonomikou: co dnes nejvíc trápí českou veřejnost?

Válka a mezinárodní konflikty jsou největší obavou Čechů

Na prvním místě žebříčku společenských obav se v Česku umístily vojenské konflikty mezi státy. Následují kriminalita a násilí, inflace, chudoba a sociální nerovnost a kontrola imigrace. Ve srovnání s Evropou i světem se Česká republika výrazně odlišuje právě vysokou citlivostí na otázku mezinárodních konfliktů.

Obavy z vojenských konfliktů uvedlo mezi svými třemi největšími starostmi 43 % českých respondentů, což je nejvyšší hodnota ze všech sledovaných zemí. Přestože oproti jaru 2026 došlo k určitému poklesu těchto obav, Česká republika zůstává zemí, kde téma války rezonuje nejvíce.

Válka na Ukrajině stále formuje vnímání rizik

Když se podíváme hlouběji na to, čeho se lidé v souvislosti s vojenskými konflikty konkrétně obávají, jednoznačně dominuje válka na Ukrajině. Zmínilo ji 56 % respondentů, kteří řadí vojenské konflikty mezi své hlavní obavy. Významně se objevují také obecné obavy z globálních konfliktů a válek (19 %), obavy z rozšíření konfliktu do Evropy (13 %) nebo možné zapojení České republiky do konfliktu (10 %).

Lidé však nevnímají pouze samotné vojenské střety. Silně rezonují i jejich dopady na každodenní život. Patří mezi ně zejména růst cen a inflace (16 %), zdražování energií, pohonných hmot a dalších komodit (9 %) nebo pokles životní úrovně domácností (9 %). Výrazná část respondentů zároveň spojuje vojenské konflikty s pocity nejistoty, strachu o budoucnost nebo obavami o zdraví a bezpečí svých blízkých.

Kriminalita a násilí jsou druhým největším zdrojem obav

Druhou nejvýznamnější obavou české veřejnosti jsou kriminalita a násilí. Toto téma uvedlo 30 % Čechů mezi svými třemi největšími obavami. Česká republika se v tomto ohledu pohybuje zhruba na úrovni světového průměru, avšak nad evropským průměrem.

Výzkum ukazuje, že lidé nevnímají kriminalitu pouze obecně. Silně rezonují konkrétní témata spojená s bezpečností ve společnosti. Nejčastěji respondenti zmiňují násilí a kriminalitu obecně (25 %) a agresivní či kriminální chování dětí a mladistvých (17 %). Respondenti zároveň vyjadřují obavy o své děti a rodinu (15 %) i o svou vlastní bezpečnost (14 %).

Významným tématem jsou také obavy z narůstající společenské agresivity, příliš mírných trestů a pocitu klesající bezpečnosti ve veřejném prostoru. Respondenti často zmiňují strach o omezení pohybu na veřejných místech nebo celkové zhoršování mezilidských vztahů ve společnosti.

Co trápí jednotlivé generace?

Přestože vojenské konflikty dominují napříč většinou generací, mezi jednotlivými věkovými skupinami existují zajímavé rozdíly.

Baby Boomers se vedle vojenských konfliktů a kriminality výrazněji zaměřují na kontrolu imigrace a korupci, které se mezi jejich pěti největšími obavami objevují jako jediné ze všech generací. Obavu z morálního úpadku společnosti sdílí s Generací Y.

Generace X sdílí s ostatními generacemi obavy z vojenských konfliktů, kriminality, inflace a chudoby, mezi jejími prioritami se však objevuje také zachování sociálních programů, což u jiné z generací mezi TOP 5 obavami není.

Generace Y řadí mezi hlavní témata vojenské konflikty, kriminalitu, inflaci a chudobu a sociální nerovnost. Do první pětice se u ní dostává také již výše zmíněný morální úpadek společnosti.

Generace Z se od ostatních skupin nejvíce odlišuje tím, že mezi jejími pěti největšími obavami figuruje klimatická změna, zatímco kontrola imigrace, morální úpadek či zachování sociálních programů se mezi její priority nedostávají.

Data tak naznačují, že ačkoli bezpečnostní témata sjednocují většinu české populace, mladší generace současně více reflektují dlouhodobé environmentální výzvy.

Politické preference ovlivňují, čeho se lidé obávají

Přestože napříč voliči různých stran dominují obavy spojené s bezpečností a mezinárodní situací, jednotlivé voličské skupiny se v dalších prioritách výrazně liší. 

Voliči hnutí ANO řadí mezi pět největších obav vedle vojenských konfliktů, kriminality, inflace a sociálních nerovností také zachování sociálních programů. 

U voličů koalice SPOLU se na předních příčkách objevuje růst extremismu a morální úpadek společnosti. 

Příznivci STAN se od ostatních skupin odlišují tím, že mezi jejich největší obavy patří klimatická změna, která se umístila na druhém místě hned za vojenskými konflikty mezi státy. 

Také voliči Pirátů vedle bezpečnostních témat výrazněji akcentují klimatickou změnu a hrozby vůči životnímu prostředí. 

Voliči SPD pak jako jediná sledovaná skupina označují za největší problém kontrolu imigrace. Následují obavy z kriminality a násilí, chudoby a sociálních nerovností či vojenských konfliktů mezi státy. 

Data ukazují, že zatímco otázky bezpečnosti představují společný jmenovatel napříč politickým spektrem, další obavy odrážejí hodnoty a témata, která jednotlivé voličské skupiny považují za prioritní.

Bezpečnost a jistota jako hlavní společenské téma

Výsledky ukazují, že česká veřejnost dnes své obavy nespojuje primárně s ekonomickou situací, ale především s pocitem bezpečí. Geopolitické konflikty, kriminalita, násilí a nejistota ohledně budoucího vývoje ve světě se staly dominantními tématy, která formují náladu ve společnosti.

Pro firmy, instituce i tvůrce veřejných politik je důležité vnímat, že vedle ekonomických ukazatelů hraje stále větší roli také subjektivní pocit bezpečí a stability. 

Metodika: 
Consumer Sentiment Tracker je kontinuální výzkum zaměřený na spotřební náladu obyvatel ČR. Údaje o pohledu spotřebitelů srovnává s daty publikovanými státními a mezinárodními institucemi a s výsledky celosvětových studií Ipsos. Studie navazuje na celosvětový kontinuální výzkum Ipsos Global Advisor, který doplňuje o aktuální lokální témata. V České republice je realizována od června 2022.
Data za Českou republiku byla sbírána v září 2026 prostřednictvím online panelu Ipsos. Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů ve věku 18–70 let.