Čtvrtina Čechů věří ve stoletý život, šanci mají 4 %
Devět z deseti Čechů (88 %) věří, že mohou svým životním stylem ovlivnit délku i kvalitu života. Zároveň 24 % očekává, že se dožije 100 let. Výsledky nového Longevity Indexu ale ukazují, že mezi očekáváním a realitou existuje výrazná mezera.
Víme, co je důležité. Ne vždy podle toho jednáme
Polovina Čechů (50 %) považuje za nejdůležitější faktor dlouhověkosti pohyb. Dalších 42 % zmiňuje psychickou pohodu, 39 % kvalitní spánek a 36 % zdravé stravování.
Přestože si lidé důležitost těchto faktorů uvědomují, do každodenní praxe se je ne vždy daří promítat. Bariérami jsou únava a nedostatek energie, nedostatek času nebo finanční náklady.
Longevity Index aneb jak si reálně vedeme
Česká populace dosáhla v Longevity Indexu, který hodnotí pohyb, výživu, spánek, psychickou odolnost a prevenci, průměrného skóre 53 bodů ze 100. Vyššího skóre dosahují ženy, lidé z Prahy a ti s vyšším vzděláním či vyšším příjmem.
Svoji roli hraje i životní fáze. Nejvyšších hodnot dosahují studenti, kteří si vedou dobře zejména v oblasti pohybu a spánku. Na opačném konci žebříčku jsou mladé rodiny, které vykazují slabší výsledky především ve spánku a psychické odolnosti.
Spánek: naše nejsilnější stránka
Z hlediska pilířů Longevity Indexu si Češi nejlépe vedou v oblasti spánku, i když i zde mají značné mezery. Doporučovaných 7 až 8 hodin denně spí přibližně polovina lidí, 42 % spí méně než 7 hodin.
Kvalitu svého spánku označuje za dobrou pouze třetina lidí, u mladých rodin dokonce jen pětina.
Psychická odolnost: stres trápí velkou část populace
Psychickou pohodu považuje za důležitou pro dlouhý život 42 % Čechů. Současně však téměř každý druhý zažívá silný stres alespoň polovinu dní v týdnu.
Pod silným stresem jsou zejména nezadaní mladí lidé a mladé pracující páry bez dětí (tzv. dinkies – double income, no kids). „Jsou to většinou mladí lidé, kteří už nejsou pod ochranou rodičů a vylétávají z hnízda. Kromě výzev spojených s nastartováním kariéry před nimi stojí i jiné otázky spojené s osamostatňováním – bydlení, potenciální zakládání rodiny a tak dále,“ říká Miroslav Paška, sociolog a analytik Ipsos.
Výživa: zájem o zdraví roste
Více než polovina Čechů dle svých slov dodržuje pitný režim a pravidelně jí ovoce a zeleninu. Téměř polovina omezuje cukr a 39 % se snaží omezovat ultrazpracované potraviny a alkohol.
Pohyb: nejdůležitější, ale ne samozřejmý
Pohyb považují Češi z hlediska dlouhověkosti za nejdůležitější faktor, reálně se však rozmanitým sportovním aktivitám věnují dostatečně často jen necelé dvě pětiny lidí. Alespoň jednou týdně si zacvičí přes 70 procent Čechů, zbytek jen několikrát do měsíce, nebo dokonce nikdy. Nejčastějšími aktivitou je chůze, s odstupem následuje turistika, plavání a cyklistika. Naopak silovému tréninku, důležitému pro udržení kondice ve vyšším věku, se věnuje výrazně méně lidí.
Prevence: největší prostor ke zlepšení
Prevence dosáhla v Longevity Indexu nejnižšího skóre; lépe si v tomto vedou ženy a lidé starší 50 let. Přestože 90 % Čechů absolvuje alespoň některou preventivní prohlídku, všechny prohlídky, na které mají nárok, pravidelně absolvuje jen přibližně polovina populace. Desetina na preventivní prohlídky nechodí vůbec.
Nadstandardní vyšetření využívá jen menší část populace. Některý z pokročilých zdravotních ukazatelů, například tělesné složení, genetické predispozice nebo stav střevního mikrobiomu, si nechalo změřit pouze 28 % respondentů.
Dožít se 100 let? Nakročeno má jen minimum lidí
Ačkoli čtvrtina lidí očekává, že se dožije 100 let, mezi tzv. longevity leadery, kteří dosahují největšího potenciálu dlouhověkosti, spadají jen 4 % populace.
O výzkumu:
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace 18 – 65 let, dotázáno bylo 1 002 respondentů, sběr dat probíhal online v srpnu 2026. Výzkum byl realizován pro Economii při příležitosti Health & Longevity Summitu.
