Dárcovství a dobrovolnictví v Česku: pomoc míří hlavně do ČR, lidé chtějí vidět dopad
8 z 10 Čechů se zapojilo do nějaké formy dobročinnosti. Finanční dary směřují zejména do tuzemska, bývají nejčastěji nárazové. S firemním dárcovstvím a dobrovolnictvím má zkušenost třetina lidí. Výzkum byl realizován při příležitosti Giving Tuesday pro Asociaci společenské odpovědnosti.
Jací jsou Češi dárci?
V uplynulém roce se do nějaké formy pomoci zapojilo 83 % Čechů. Nejčastěji lidé pomáhají darováním věcí (41 %), nákupem produktu s výtěžkem na dobrou věc (41 %) a přímým finančním příspěvkem (40 %). Finanční dary jsou z velké části impulzivní – 67 % dárců přispívá nárazově, když je osloví konkrétní sbírka. Dlouhodobě pravidelně nějakou organizaci podporuje 22 % dárců.
JAK SE ČEŠI ZAPOJUJÍ
Naprostá většina finanční pomoci směřuje na podporu v rámci České republiky, nejčastěji lidé přispívají na podporu dětí a zvířat. O tom, zda se lidé rozhodnou finančně přispět, rozhoduje především závažnost situace, rozsah potřebné pomoci a osobní blízkost tématu. Tradiční způsoby dárcovství stále převládají, téměř polovina lidí aspoň někdy využila dárcovskou SMS či nákup charitativních předmětů, třetina pak přispěla prostřednictvím QR kódu. Roste zapojení do dobročinných aukcí či kampaní na sociálních sítích (využila je zhruba desetina populace). Znalost online darovacích platforem (např. Donio) roste, znají je zhruba tři čtvrtiny Čechů a zhruba třetina je už někdy využila.
Češi jako dobrovolníci
V uplynulém roce se do dobrovolnické činnosti zapojilo 14 % populace, necelá desetina se také zapojila do dobrovolnictví v rámci firmy, kde pracuje. Dobrovolníci se nejčastěji věnovali ekologickým aktivitám, kulturním a sportovním aktivitám, pomoci při živelních pohromách či péči o děti a mládež. 15 % dobrovolníků věnovalo dobrovolnictví více než 52 hodin ročně, tedy přibližně hodinu týdně. Ty, kteří se zatím do dobrovolnictví nezapojili, by nejvíce motivovalo vidět hmatatelný přínos jejich pomoci, mít více času a také přímé oslovení s žádostí o zapojení. Ve společnosti zároveň roste přesvědčení, že stát by měl dárce a dobrovolníky aktivně podporovat (z 72 % loni na 77 % letos).
Firemní dobrovolnictví a podpora zaměstnavatele
Necelá třetina Čechů (29 %) má zkušenost s podporou dárcovství a dobrovolnictví ze strany svého zaměstnavatele, častěji lidé s VŠ a vyšším příjmem. Firmy se nejčastěji zapojují do odborného dobrovolnictví (využití know-how či vybavení firmy pro dobročinné účely), méně často pak poskytujíc zaměstnancům volné dny pro dobrovolnictví. Asi třetina lidí by při výběru zaměstnavatele zohlednila, zda firma dobrovolnictví podporuje, důležitější je to pro mladší generaci. Za nejúčinnější způsoby podpory dobrovolnictví a dárcovství od zaměstnavatele považují lidé poskytnutí placeného volna na dobrovolnictví a organizování hmotných sbírek.
„Podíl lid ochotných věnovat se dobrovolnictví by mohl být ještě vyšší. Silným motivátorem může být ukázání hmatatelného přínosu, který pomoc měla, a nabídka jednoduchých způsobů zapojení se, bez nutnosti dlouhodobého závazku k pravidelné činnosti,“ dodává Tereza Horáková, specialistka Ipsos na výzkumy z oblasti ESG.
KTERÝ ZPŮSOB PODPORY OD ZAMĚSTNAVATELE JE NEJÚČINNĚJŠÍ?
Darování ze závěti
Dvě třetiny Čechů si jsou vědomy, že mohou ve své závěti darovat část majetku na dobročinné účely. 18 % by tuto možnost teoreticky zvažovalo. Povědomí i zvažování je nižší zejména mezi nejmladší generací.
O výzkumu:
Výzkum byl realizován v říjnu 2025 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18 - 65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 000 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí online strukturovaných rozhovorů. Výzkum byl realizován pro Asociaci společenské odpovědnosti při příležitosti světového dne dobrých skutků Giving Tuesday.
