Dobrý život se nesdílí. Prožívá se.
Po mnoho let byl wellbeing spojován především s osobním výkonem. Měli jsme být efektivnější, zdravější, produktivnější a neustále pracovat na lepší verzi sebe sama. Nový globální Ipsos výzkum však ukazuje, že lidé dnes začínají definovat dobře prožitý život jinak. Méně jako projekt sebezdokonalování a více jako hledání klidu, bezpečí a skutečných mezilidských vztahů.
Konec éry neustálé optimalizace?
Rostoucí ekonomická nejistota, společenské napětí i obavy o duševní zdraví vedou spotřebitele k přehodnocení toho, co pro ně znamená životní pohoda. Výzkum realizovaný pomocí AI moderovaných kvalitativních rozhovorů ve Spojených státech, Francii a Číně odhalil výrazný posun od individuálního sebezdokonalování směrem k potřebě emocionálního bezpečí, smysluplných vztahů a každodenních okamžiků lidského propojení.
Ukazuje se, že skutečně dobře prožitý život není ten, který sdílíme na sociálních sítích. Naopak. Lidé jej spojují s věcmi, které často zůstávají mimo záběr kamer: soukromím, duševní rovnováhou, blízkostí rodiny a pocitem bezpečí.
Co dnes tvoří dobře prožitý život?
Výzkum odhalil několik univerzálních principů, které se napříč trhy opakují.
1. Bezpečí je základem pohody
Za mnoha představami o šťastném životě stojí touha po stabilitě, klidu a jistotě. Lidé chtějí mít kontrolu nad svým životem, méně stresu a více prostoru soustředit se na to, co je opravdu důležité. Potřeba emocionálního bezpečí se ukazuje jako jeden z nejsilnějších motivátorů současného spotřebitelského chování.
2. Vztahy jsou důležitější než výkon
Napříč zeměmi respondenti opakovaně zdůrazňovali význam kvalitních vztahů. Rodina, přátelé a pocit sounáležitosti představují mnohem důležitější zdroj životní spokojenosti než individuální úspěch nebo společenský status.
3. Wellbeing znamená méně tření v každodenním životě
Lidé nehledají další nástroje pro optimalizaci sebe sama. Mnohem více oceňují řešení, která jim šetří čas, zjednodušují každodenní rozhodování nebo pomáhají zvládat stres. Dobře prožitý život je dnes často definován absencí zbytečných komplikací.
Kulturní rozdíly existují, potřeby jsou však podobné
Přestože základní lidské potřeby zůstávají univerzální, jednotlivé země k nim přistupují odlišně.
Ve Spojených státech lidé spojují wellbeing především s osobní kontrolou, disciplínou a strukturou. Ve Francii je důležitý návrat k přírodě, estetice a jasné hranici mezi pracovním a osobním životem. V Číně pak wellbeing často souvisí s technologiemi, které pomáhají šetřit čas a umožňují věnovat více energie rodině a blízkým.
Co to znamená pro značky?
Zjištění představují důležitý signál pro marketéry. Spotřebitelé jsou stále citlivější na povrchní nebo „performativní“ komunikaci wellbeingu. Značky proto musí přemýšlet nad tím, jak lidem přinášet skutečnou hodnotu, nikoli jen další sliby lepšího života.
Největší příležitosti dnes vznikají tam, kde značky dokážou:
pomáhat snižovat každodenní stres,
vytvářet pocit jistoty a důvěry,
podporovat mezilidské vztahy,
šetřit lidem čas a energii,
usnadňovat orientaci ve stále složitějším světě.
Život mimo kameru
Hlavní závěr studie je jednoduchý, ale velmi aktuální. V době plné výkonnostního tlaku, neustálé konektivity a veřejné prezentace hledají lidé něco mnohem základnějšího: klid, blízkost a pocit, že mají dostatek prostoru na to, co je v jejich životě skutečně důležité. Skutečně dobře prožitý život totiž často není ten, který je nejvíce vidět. Je to ten, který nám přináší pocit bezpečí, naplnění a smyslu.
Článek vychází ze studie Ipsos „The Life Well Lived is Camera Shy“, založené na AI moderovaných kvalitativních rozhovorech realizovaných ve Spojených státech, Francii a Číně.