Dvě třetiny Čechů fandí sportu. Většina za něj ale platit odmítá
Sportu fandí především muži a mladší generace
Dvě třetiny Čechů lze označit za fanoušky sportu. Těch aktivních, kteří sledují sport pravidelně nebo chodí na zápasy, je jen 36 % lidí, dalších 31 % lze označit za pasivní fanoušky.
Mezi muži je aktivních fanoušků téměř polovina (48 %), zatímco mezi ženami necelá čtvrtina (23 %). Silným faktorem je také věk. V generaci Z se za fanoušky označuje 73 % lidí, zatímco mezi Baby Boomers je to jen 52 %. Mladší generace tak ke sportu nachází cestu výrazně častěji než starší část populace.
Dominuje sledování doma, na stadionu spíš výjimečně
Nejběžnější formou kontaktu se sportem jsou televizní a online přenosy. Alespoň jednou týdně je sleduje 21 % Čechů, dalších 20 % alespoň jednou měsíčně. Skoro čtvrtina populace nesleduje sport vůbec. Sportovní přenosy častěji sledují muži a mladší generace.
Osobní návštěvy sportovních stadionů jsou mnohem méně časté. Aspoň jednou týdně na ně chodí jen jednotky procent lidí, 42 % Čechů nechodí nikdy.
Pokud už Češi na stadion vyrazí, nejčastěji je láká atmosféra (28 %), sportovní zážitek a atraktivita utkání (25 %) nebo možnost strávit čas s přáteli (21 %).
Generace Z výrazně častěji než ostatní sleduje sportovní přenosy společně s dalšími fanoušky v restauracích nebo fan-zónách.
Hokej jasně vede, fotbal drží druhou příčku
Češi nejčastěji sledují lední hokej (61 % Čechů), s odstupem fotbal (36 %). Přibližně pětina populace sleduje tenis, biatlon, lyžování nebo atletiku. Menší, ale stále významné publikum mají motorsport (14 %), cyklistika (13 %) a MMA (11 %).
Většinu sportů sledují častěji muži, ženy jsou většími fanynkami pouze u krasobruslení (19 % vs. 4 %).
Při spontánním dotazu, co je v Česku národním sportem, označilo hokej 57 % lidí, zatímco fotbal 32 %. V přímé volbě mezi fotbalem a hokejem si pak za národní sport vybralo 73 % lidí hokej.
Za sport jsou Češi ochotni platit jen omezeně
Přestože sport zajímá většinu populace, ochota za něj platit je relativně nízká. Více než třetina Čechů (37 %) není ochotna za sportovní přenosy platit vůbec. Ochota platit za sport navíc výrazně klesá s věkem, od 40 % u generace Z až po 16 % u Baby Boomers.
Pokud už lidé platit chtějí, preferují spíše nižší částky. Nejčastější hranicí je 200 korun měsíčně, vyšší částky jsou přijatelné pouze pro malou část lidí.
Pokud jsou Češi ochotni za sport zaplatit, nejčastěji jde o lední hokej (20 %) a fotbal (15 %). S odstupem následují MMA či motorsport.
Největší ochotu připlatit si vyvolávají výjimečné události. Na prvním místě skončilo mistrovství světa v hokeji (14 %), následované olympijskými hrami (12 %).
Rozhodujícím faktorem při nákupu přenosu není samotný sport, ale především atraktivita konkrétního utkání, účast oblíbeného týmu nebo sportovce a exkluzivita vysílání.
Nižší ochotě platit za sledování sportovních událostí odpovídají i postoje k televiznímu vysílání. Téměř polovina Čechů (45 %) zastává názor, že sport by měl být součástí základní televizní nabídky zdarma. Pouze pětina populace akceptuje placení za prémiové sportovní přenosy.
Kolik stojí české fanouškovství?
Za vstupenky, cestování na sportovní akce, merchandising nebo sportovní televizní předplatná utratí Češi v průměru 3 329 korun ročně (medián je však pouze 1 500 Kč), což ukazuje, že většina lidí utrácí relativně málo a celkový průměr zvyšuje menší skupina velmi aktivních fanoušků.
Podobně jako u sledování sportu platí, že nejvíce utrácejí aktivní fanoušci, muži a mladší věkové skupiny.
O výzkumu
Výzkum byl realizován exkluzivně pro Forbes. Probíhal na reprezentativním vzorku české populace 18 – 65 let o velikosti 992 respondentů v červnu 2026.
Detailní výsledky najdete zde.
