Češi se spolu s Poláky nejvíce obávají vojenského konfliktu
Češi se dlouhodobě nejvíce obávají vojenského konfliktu a v tomto ohledu výrazně převyšují Evropu i svět. V dubnu tuto obavu uvedlo 47 % dotázaných, stejně jako v sousedním Polsku. V březnu přitom obavy dosáhly historického maxima 54 %. V Evropě i ve světě obavy meziměsíčně vzrostly. V Evropě se v březnu konfliktu obávalo zhruba 19 % obyvatel, v dubnu 28 %. Ve světě podíl vzrostl ze 14 na 20 %. V souvislosti s aktuálním geopolitickým napětím vzrostly obavy i v Evropě a ve světě na aktuálních 28, respektive 20 %.
Podle dubnových výsledků považuje 12 % Čechů svou finanční situaci za dobrou, podobný podíl ji naopak hodnotí jako špatnou. Tento stav zůstává v posledních dvou letech stabilní a odpovídá i evropskému průměru. Zhruba 22 % Čechů očekává, že se jejich finanční situace v blízké budoucnosti zlepší.
Zatímco Češi se nejvíce obávají vojenského konfliktu, v Evropě i ve světě dominuje strach z inflace. V Česku ji lidé řadí až na třetí místo. Na druhém místě jsou obavy ze zločinu a násilí, na čtvrtém chudoba a sociální nerovnost a na pátém obavy o udržení sociálních programů.
Obavy z kriminality a násilí v Česku vzrostly z březnových 24 % na 30 % v dubnu, což může mít souvislost s požárem skladu v Pardubicích. I přes tento nárůst se Česko drží pod evropským průměrem. Obavy z inflace v Česku dlouhodobě klesají. Zatímco v roce 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se jí obávalo kolem 60 % lidí, nyní je to zhruba každý čtvrtý. V Evropě jde o 31 % a ve světě o 33 % dotázaných.
Lidé se obávají růstu cen napříč kategoriemi zboží a služeb, výrazněji rostou pouze obavy u dopravy. Zároveň ale Češi neplánují výdaje na dopravu zatím výrazně omezovat. Pokud by museli šetřit, omezují nejčastěji výdaje na volnočasové aktivity, kulturu, alkohol, tabák a oblečení.
Češi i Slováci zůstávají v pocitu štěstí pod evropským i světovým průměrem. Zatímco ve světě i v Evropě se za šťastné označuje shodně 73 % lidí, v Česku je to 69 % a na Slovensku 67 %. V letech 2016 až 2022 patřili Češi mezi šťastnější národy, situaci ale změnila válka na Ukrajině a inflační krize.
Hlavním zdrojem štěstí jsou pro Čechy rodina a blízcí, zatímco neštěstí nejčastěji souvisí s finanční situací, následovanou duševním a fyzickým zdravím. Napříč generacemi jsou tyto faktory podobné, mladší lidé ale častěji zmiňují duševní zdraví.
Platí také, že čím vyšší příjmy, tím subjektivně vyšší míra štěstí. Mezi nejbohatšími obyvateli se za šťastné považuje 83 % lidí, zatímco mezi nejchudšími je to jen 44 %.
Za znak úspěšného života považují Češi nejčastěji pořízení vlastního bydlení (54 %) a stabilní zaměstnání na plný úvazek (53 %). Více než třetina lidí zmiňuje také rodičovství, čtvrtina odstěhování od rodičů.
Napříč generacemi se pohled na úspěch výrazně neliší, rozdíly jsou ale mezi muži a ženami. Ženy více zdůrazňují stabilní zaměstnání (58 % oproti 49 % mužů), zatímco muži častěji považují za důležité manželství nebo registrované partnerství (18 % oproti 7 % žen).
Zdroj: Ipsos Consumer Sentiment Tracker, reprezentativní vzorek populace 18–65 let. V březnu 2026 bylo dotázán 1006 respondentů, v dubnu 2026 pak 1010 respondentů. Sběr probíhal pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.
