Změna klimatu: svět se otepluje, ochota jednat klesá

Téměř dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že i malé změny mohou přinést velký dopad. Chtějí být ale pozitivně motivovaní.

Autor/Autoři
  • Markéta Kneblíková Communications & PR Manager
Get in touch

Článek byl publikován v Marketing a Media, duben 2024.


Rok 2023 byl dle meteorologické služby EU Copernicus nejteplejší v historii měření. Dopady související s klimatickými změnami pocítila většina populace, lidé se obávají, že se bude situace dále zhoršovat. Tři čtvrtiny Čechů (vs. 81 % celosvětově) očekávají, že letos opět stoupne průměrná teplota, 68 % Čechů (vs. 71 % celosvětově) očekává více extrémních klimatických událostí, 30 % (vs. 51 % celosvětově) se obává přírodní katastrofy ve své zemi. 


Kdo by tedy měl podle veřejnosti mít odpovědnost za boj proti klimatickým změnám? Z výzkumu Ipsos Earth Day napříč 34 zeměmi světa vyplývá, že veřejnost očekává společné aktivní zapojení vlád, firem i jednotlivců. V posledních třech letech však apel na vládu a firmy poklesl: méně lidí říká, že pokud vlády a firmy nebudou aktivně bojovat proti změnám klimatu, zklamou své občany, resp. zákazníky.

 


„To však nemusí znamenat, že veřejnost postupně rezignuje na řešení klimatických změn. V posledních letech se však dostávala do popředí jiná témata. Covid, energetická krize, rekordní inflace, válka na Ukrajině, všechny tyto události s sebou přinesly každodenní výzvy, které museli občané řešit tady a teď. Téměř třetina lidí – v ČR i globálně – říká, že teď není vhodná doba na investice do klimatických opatření z důvodu špatné ekonomické situace,“ doplňuje výsledky Tereza Horáková, specialistka Ipsos na ESG výzkumy.

 

Téměř třetina lidí říká, že teď není správná doba na investice do klimatických opatření z důvodu špatné ekonomické situace.

 

Ať platí ti, co znečišťují nejvíce


Tři ze čtyř lidí celosvětově říkají, že změny klimatu není možné efektivně řešit, pokud nebudou všechny země spolupracovat. Zároveň však požadují, aby se vyspělé země jako USA, UK, Kanada, Francie či Německo, které produkují velké množství emisí, v boji proti klimatickým změnám angažovaly více (souhlasí 70 % celosvětově). Měly by také do řešení investovat více financí (souhlasí 63 % celosvětově). Asi nepřekvapí, že míra souhlasu ve zmiňovaných zemích je výrazně nižší.


Ve Francii a Kanadě během posledních let vzrostl podíl lidí, kteří mají pocit, že se po nich žádá ve jménu boje proti klimatickým změnám až příliš velká oběť.


Česká republika není svými občany vnímána mezi lídry v boji proti klimatickým změnám. Češi nevěří ani, že by naše země měla jasný plán na řešení problému. Kritičtí jsou v tomto ohledu zejména lidé s vyšším vzděláním. Zároveň téměř polovina populace – zejména mladí lidé a ženy - říká, že by ČR měla v boji proti klimatickým změnám být aktivnější a dělat více


 

Believe - true gap: lidé neznají reálné dopady opatření


Dvě třetiny lidí v ČR i celosvětově jsou přesvědčeny, že i malé změny v každodenním životě mohou mít velký dopad. Souhlasí s tím zejména mladí lidé a také ženy. Muži, a to zejména z nejstarší věkové skupiny, jsou častěji rezignovaní a říkají, že nemá smysl měnit své chování, protože to stejně nebude mít vliv.


Přestože celosvětově povědomí o klimatických změnách v posledních letech roste, lidé mají často nedostatečné informace o efektivitě jednotlivých opatření, která mohou domácnosti realizovat pro snížení své uhlíkové stopy. Češi věří, že z uvedených opatření (viz graf) má na snížení emisí skleníkových plynů největší vliv recyklace a také snížení množství obalů. Tyto dvě oblasti Češi zmiňují výrazně častěji než obyvatelé ostatních zemí. 


Reálný dopad na snížení emisí je však u těchto opatření výrazně menší než u jiných, například života bez vlastního auta, přechodu na zelenou energii či veganskou stravu. Ta ale představují výrazně citelnější zásah do života a výraznější změnu každodenních zvyklostí.
 

 


„U environmentálních témat často pozorujeme tento believe-true gap, tedy rozdíl mezi tím, co lidé vnímají jako pravdu, a jaká je skutečnost. Každý krok směrem k udržitelnější budoucnosti se pochopitelně počítá. Vlády a firmy však mají před sebou ještě velký kus cesty, aby edukovaly o tom, která opatření mají největší dopad a mohou tak vést ke skutečné změně,“ dodává Tereza Horáková.

 

Češi vidí recyklaci a snížení množství obalů jako klíčové pro snížení emisí skleníkových plynů. Reálný dopad těchto opatření je však spíše menší.

 

Finanční pobídka a přístup k informacím jako motivátory změny


Lidé chtějí být ve svém boji proti klimatickým změnám pozitivně motivováni. K větší aktivitě by 43 % Čechů (vs. 39 % celosvětově) motivovala finanční dotace nebo snížení daní, dále by pomohl snadný přístup k informacím o krocích, které mohou v běžném životě podniknout (34 % ČR vs. 37 % celosvětově). Čtvrtinu Čechů by ke změně chování motivovalo, až kdyby viděli přímé dopady klimatických změn v ČR. Tyto postoje se však mohou poměrně výrazně posunout v momentě setkání s extrémními klimatickými situacemi, v českých podmínkách např. vlnou veder, povodní nebo tornádem.

 

Měly by se značky zapojit do boje proti klimatickým změnám? 


Spotřebitelé jejich zapojení očekávají. Třetina Čechů říká, že když se firmy nezapojí do boje proti změně klimatu, zklamou své zákazníky a zaměstnance – na tom se shodují všechny generace. Zároveň je klíčové, aby aktivity komunikované značkami směrem k veřejnosti jasně souvisely s jejich oborem podnikání a ideálně přinášely také benefity pro zákazníky. „Modelovými příklady, které se setkávají s pozitivní odezvou veřejnosti, jsou rozšiřování sortimentu rostlinných potravin a omezování plýtvání v potravinářských řetězcích, doručování zásilek do sdílených boxů namísto ke dveřím bytu nebo elektronická komunikace namísto poboček a dopisů v oblasti služeb,“ vyjmenovává Tereza Horáková.

 

 

O výzkumu Ipsos Earth Day: 


ČR: reprezentativní vzorek populace, 1 018 respondentů ve věku 18 - 65 let, sběr online v březnu 2024.
Svět: reprezentativní vzorky populace, 33 zemí, 24 000+ respondentů. Kompletní globální report je možné stáhnout zde
 

Autor/Autoři
  • Markéta Kneblíková Communications & PR Manager

Společnost