Anti-panic konference: špičky českého byznysu o současné krizi
Hlavním poselstvím příspěvku Madeleine Albrightové bylo upozornění na nebezpečí izolace, do které mají se mají tendenci rodiny, firmy i státy v kritických obdobích uzavírat, a také nebezpečí volby „jednoduchých řešení“, která mohou být předkládána ze strany státu a v důsledku vést k omezení svobody, za níž lidé tak dlouho bojovali. Řešením je z pohledu Albrightové v propojení firem, vědy a státu, resp. i států mezi sebou, s cílem adresovat jednotlivé problémy.
Tímto směrem se ve svých úvahách vydal i Tomáš Šebek se svým projektem uLekare.cz, jehož prostřednictvím propojuje lékařské konzultace na dálku s možností virtuální čekárny bez nutnosti „vysedět“ si své pořadí přímo ve fyzické ordinaci. Šebek pak vidí prostředky k řešení krizové situace zejména ve spolupráci, která přinese v důsledku užitek všem, čehož příkladem je platforma Spojujeme Česko.
Taťána le Moigne, šéfka českého Googlu, považuje nynější období za zlomové, kdy se bude hovořit o době „před Covidem a po Covidu“. Současně připomíná příležitost ke skokové transformaci a efektivnějšího využití digitálních nástrojů nejen ve firemní sféře, ale také například ve školství.
Tomáš Salomon z České spořitelny hovořil o zásadní akceleraci rozhodování o změnách i jejich samotné realizaci a vyslovil přání, aby se tyto pozitivní rysy přenesly i do nového „normálu“. Za zcela zásadní pak označil nutnost být aktivní, která je motorem pozitivního dění a způsobem, jak z krizové situace vytěžit příležitosti.
Radek Špicar zastupující Svaz průmyslu mluvil o šanci ke zrychlené adopci Průmyslu 4.0 či jeho složek a důležitosti orientace státu primárně na podporu řešení, výroby a dodávek od českých podniků namísto překotného dovozu ze zahraničí, jenž neposouvá možnosti domácího výrobního sektoru ani jeho plné využití.
I ostatní účastníci debaty se shodovali na tom, že krizová situace přináší spoustu pozitivních momentů ze strany značek, firem i občanské společnosti, které je důležité podpořit, a především pak zachovat i do budoucna.
Souběžně s konferencí probíhala interaktivní chatová diskuse Essential 100: stovky odborníků, kteří významně ovlivňují dění v České republice a mají co říct k současné situaci. Jak ukazuje vyhodnocení Ipsos, na chatu rezonovala témata ohledně ekonomické a finanční situace firem, zazněly i obavy z přílišného zasahování státu do soukromého podnikání například schválením vládního úvěrového moratoria. Obavy o dopad krize potvrdilo i hlasování Essential 100. 80 % z nich je přesvědčeno, že malé a střední podniky (v rozmezí OSVČ až 200 zaměstnanců) nevydrží současná opatření déle než do konce května, čtvrtina dokonce odhaduje pouze do konce dubna.

Roli státu vidí odborníci zejména v podpoře zaměstnanosti a udržení pracovních míst, shodly se na tom dvě třetiny z nich. Pro necelých 30 % by představoval řešení odklad daní a poplatků státu.

Dodávají také, že rolí byznysu, byť nevděčnou, je mimo jiné upozorňovat na negativní dopady přílišných a dlouhotrvajících vládních opatření, která mohou mít na kvalitu života z dlouhodobého hlediska zásadní vliv.
V odhadech dopadů krize na tradiční průmysl nejsou odborníci z Essential 100 jednotní. 55 % očekává akceleraci tradičního českého průmyslu, 42 % naopak jeho likvidaci v současné podobě.

Diskutující však vidí v krizi zejména příležitost. Pokud si průmysl projde zásadní katarzí, lze se ptát, co může být po krizi jinak a lépe a jaká podoba průmyslu je žádoucí.
Hledání pozitiv a příležitostí bylo leitmotivem celé diskuse. Odborníci zdůrazňovali nutnost naslouchání a aktivní komunikace směrem svým zákazníkům, aktivního zapojení a podpory zaměstnanců. Velkou příležitost také vidí v propojování světů – malých a velkých firem, soukromého a státního sektoru a také zapojení akademické sféry, neboť nejsilnější kreativní momenty vznikají z diverzity.
Slovy jednoho z organizátorů akce, Yemiho A.D.: „Nejsme tu proto, abychom přežívali, ale žili. Toto celé je wake up call, abychom se zamysleli, zda to, co děláme, dává smysl a není dobré jen pro naši peněženku, ale i pro naši komunitu, zemi a planetu.“
Jakub Malý shrnuje: „První Anti-Panic Conference přinesla určení možných směrů řešení a postupů pro současnou situaci, přičemž bude zajímavé sledovat jejich další vývoj a rozpracování. Nezbývá než věřit, že organizátoři nelitují vynaloženého úsilí a na základě velmi pozitivní zpětné vazby nachystají i pokračování této ojedinělé akce.
Záznam z Anti-panic konference naleznete níže.