Češi a úspory energií: situace domácností se stabilizuje

Obavy Čechů z rostoucích cen dlouhodobě klesají, a to díky stabilizaci cen energií, která ulevila rodinným rozpočtům. I přesto ale více lidí očekává, že ceny energií v budoucnu porostou. Většina domácností (6 z 10) již realizovala nějaká opatření pro úspory energií a polovina to plánuje i do budoucna. Pro investice do úsporných opatření plánují domácnosti častěji využívat státní dotace. Mimo to firmy a stát spojují síly a zákazníkům tak nabízejí komplexní řešení energetických úspor včetně financování.

Klesají obavy z růstu cen

Podle výzkumu Ipsos Consumer Sentiment Tracker obavy z inflace od června 2022 kontinuálně klesají, aktuálně se rostoucích cen obává 37 % Čechů. Na první příčku se dostaly obavy z válečného konfliktu (42 %), třetí je chudoba a sociální nerovnost (26 %).
Meziročně klesají obavy z růstu cen spojených s bydlením (vč. energií a vody), dále pak cen potravin a stravovacích a ubytovacích služeb. Reálná míra inflace v těchto kategoriích také výrazně poklesla (zdroj: ČSÚ).

Stabilizace cen energií se pozitivně odráží v rodinných rozpočtech domácností. Od září 2023 klesl podíl domácností, které musely kvůli cenám energií výrazně omezovat rodinné rozpočty. Naopak roste podíl domácností, kde je dopad cen energií na rozpočet jen malý nebo žádný (28 %, v září 2023 22 %).

Během roku 2024 očekávají domácnosti pokles cen energií (38 % očekává pokles, 27 % růst cen). V dlouhodobějším horizontu 3 až 5 let však panuje nejistota, domácnosti očekávají opětovný růst cen energií (44 % růst, 26 % pokles).

 

Domácnosti pokračují v úsporách

„Nejistota a rostoucí ceny energií motivovaly domácnosti k realizaci řady úsporných či investičních opatření ke snížení spotřeby. Nějaká opatření za poslední rok realizovalo 60 % domácností, v průměru jim to přineslo úsporu 8 000 Kč za rok. Polovina domácností plánuje realizovat úsporná opatření i do budoucna,“ říká Michal Straka, produktový ředitel Ipsos.

Z konkrétních úsporných opatření domácnosti praktikovaly rychlé větrání, sprchování místo vany nebo snížení teploty v domácnosti. Z investičních opatření nejčastěji domácnosti přistoupily k výměně žárovek či spotřebičů, stavebním úpravám či přechodu na tuhá paliva.

Ačkoli fotovoltaika nepatří k nejčastěji zvažovaným opatřením, domácnosti od ní očekávají nejvyšší úsporu energií – v průměru 7 200 korun za rok.

„Reálná čísla úspor při pořízení fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla jsou pro většinu domácností podle naší analýzy ještě vyšší. Nejefektivnější cestou je přitom zkombinovat pořízení těchto technologií s úpravami bydlení, jako je například výměna oken a dveří nebo alespoň částečné zateplení. Lidé obvykle chtějí vyřídit a zrealizovat celou investici najednou, proto jsme společně s partnery spustili projekt Energetické úspory. Ten zájemcům umožňuje na jednom místě efektivně a přehledně zkombinovat všechna dostupná řešení,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

„Při zvažování investic do energeticky úsporných opatření je pro většinu domácností největší bariérou zajištění potřebných financí. To ale umíme vyřešit kombinací dotace s výhodnými půjčkami. Od začátku roku vzrostl zájem o půjčky na udržitelné bydlení o 20 % a od března jsme začali ve spolupráci se SFŽP nabízet zvýhodněné půjčky v rámci dotačního programu Oprav dům po babičce s úrokovou sazbou 3,15 %. Nyní přidáváme ve spolupráci s ČEZ a Vekrou možnost zajistit vedle financování i samotnou realizaci energeticky úsporných opatření,“ řekl Michael Pupala, generální ředitel Modré pyramidy stavební spořitelny.

 

Státní dotaci plánuje využít čtvrtina domácností zvažujících investice

Domácnosti počítají s nutností investic do úsporných opatření, většinou jsou ochotny investovat spíše nižší částky. Asi třetina domácností je ochotna investovat max. 5 000 Kč, avšak 14 % domácností uvažuje nad investicí vyšší než 50 000 Kč.

Dvě třetiny domácností, které jsou ochotny do opatření investovat, plánují pro jejich financování využít vlastní prostředky. Ochota využívat vlastní finanční prostředky však od loňska klesla, naopak roste podíl domácností, které plánují využít státní dotace (z loňských 11 % na aktuálních 24 %).

„Státní fond pro životní prostředí ČR podpořil energeticky úsporné technologie nebo stavební úpravy, které jsou zároveň přínosem z pohledu ochrany klimatu a životního prostředí, za posledních 10 let už u více jak 353 tisíc českých domácností. Investice do nich přesáhly 70 miliard korun. Naší snahou je, aby pomoc směřovala k co nejširšímu počtu domácností, proto možnosti podpory postupně rozšiřujeme na další socioekonomické skupiny, a vítáme aktivitu dalších subjektů, ať už finančních institucí nebo energetických firem, které tuto cestu podporují. V rámci Evropské unie patří Česko mezi země s nejvyšší spotřebou energie v domácnostech, to bychom chtěli společně změnit,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Domácnosti mají nadále zájem o informace o efektivních úsporách energií, očekávají je nejčastěji od dodavatele energií.

 

O výzkumu:

Výzkum Energetické úspory 2024 byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let, respondentem byla osoba rozhodující o dodavateli energií. Velikost vzorku byla 1016 respondentů. Sběr dat probíhal pomocí Ipsos online panelu Populace.cz na přelomu března a dubna 2024. Výzkum byl realizován pro společnost ČEZ.

Výzkum Ipsos Consumer Sentiment Tracker je realizován na reprezentativním vzorku populace 
18–65 let kvartálně vždy poslední týden daného kvartálu. Poslední vlna probíhala v březnu 2024, dotázáno bylo 1000 respondentů pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.

Společnost