Roste stresová zátěž, čtvrtina lidí kvůli stresu nemohla do práce
- Roste podíl lidí, kterým míra stresu brání ve zvládání běžných věcí
- Významné dopady stresu uvádí dvě třetiny lidí, častěji mladí lidé
- Čtvrtina Čechů kvůli stresu nemohla nějakou dobu chodit do práce nebo školy
- Veřejnost v ČR i celosvětově vnímá, že zdravotnické systémy podceňují význam duševního zdraví
Čechy trápí stres. Meziročně vzrostl podíl lidí, kteří zažívají míru stresu bránící jim ve zvládání běžných věcí. Aktuálně to uvedly dvě třetiny Čechů, 38 % tento pocit zažívalo opakovaně. Necelá polovina Čechů zažívala déletrvající pocit smutku či beznaděje. Čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohla chodit několik dnů do práce či školy.
Celosvětově přiznává míru stresu a pocit, že „to nezvládám“ 59 % lidí. Míra stresu se však významně liší podle regionů, přičemž nejvyšší míru stresu ze zkoumaných zemí uváděli lidé v Turecku či Polsku. Podíl lidí, kteří kvůli stresu nechodili do práce či školy, je celosvětově vyšší než v ČR (39 %).
Stres dopadá nejčastěji na mladé
Míra duševní nepohody je obecně vyšší u žen, významně se liší také dle věku. Největší míru pociťovaného stresu uvádí nejmladší generace – generace Z . 81 % představitelů Generace Z zažívalo v uplynulém roce pocit, že nezvládá své věci, polovina Gen Z to zažívala opakovaně. 56 % pociťovalo dlouhodobý smutek či beznaděj (24 % opakovaně), 32 % kvůli psychickým problémům absentovalo v práce nebo ve škole (14 % opakovaně).
Míra duševní nepohody je ve všech sledovaných oblastech vyšší u mladších generací.
Nejmladší generace je v porovnání s těmi staršími více ochotná o tématu duševního zdraví mluvit se svým okolím. Polovina z nich uvedla, že o svých obavách o duševní zdraví mluvili s přáteli nebo rodinou.
Zdravotnický systém podceňuje význam duševního zdraví
Většina Čechů (82 %) považuje duševní zdraví za stejně důležité jako fyzické zdraví. Přesto však podle názoru veřejnosti český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické. Důležitost duševního zdraví zdůrazňují častěji mladí lidé, kteří také výrazně častěji upozorňují na podceňování významu duševního zdraví ze strany českého zdravotnického systému.
Češi na nesoulad vnímané důležitosti duševního zdraví a nedostatečné péče ze strany zdravotnického systému upozorňují častěji než lidé ve světě.
„Duševní zdraví se nepochybně stává celospolečenským tématem. Jeho dopad vidíme nejen v oblasti zdravotnictví, ale i školství či třeba byznysu, kde čtvrtina lidí kvůli stresu už někdy absentovala v práci. Duševní nepohodu častěji přiznávají mladí lidé. Ti také nejaktivněji upozorňují na důležitost tohoto tématu, sami jsou zároveň ochotni o duševním zdraví častěji otevřeně hovořit,“ dodává Jakub Malý, ředitel Ipsos.
O výzkumu
Výzkum v České republice byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18 - 65 let o velikosti 1043 respondentů. Probíhal online na konci září 2025. Globální výzkum byl realizován v 30 zemích světa v srpnu 2025, dotázán by vždy reprezentativní vzorek populace dané země.
