Obavy Čechů z inflace a rostoucích cen přetrvávají

6 z 10 Čechů očekává, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat. Obavy z inflace jsou v ČR větší než například ve Velké Británii, na Slovensku či Německu, větší obavy než Češi mají Poláci. Pětina českých domácností nemá žádnou finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů. Z důvodu nedostupnosti některých léčiv vzrostly v lednu obavy z nedostupnosti zdravotní péče. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos mezi 1 000 respondenty ve věku od 18 do 65 let.

Češi se bojí inflace, mezinárodního vojenského konfliktu a chudoby

Inflace (58 %) a s tím související chudoba a sociální nerovnost (35 %), a také vojenský konflikt (38 %) patří mezi aktuálně největší obavy Čechů. Tyto obavy v lednu již dále nerostly a byly srovnatelné se zářím 2022.

Obavy z inflace patří v ČR mezi nejvyšší v rámci zkoumaných zemí. Z evropských zemí se inflace bojí více pouze Poláci (63 %), srovnatelně Maďaři (57 %), v případě Velké Británie, Slovenska a Německa je to asi polovina obyvatel (50 %, 48 %, resp. 46 %).

Co znepokojuje českou populaci?

V lednu 2023 vzrostly obavy z nedostupnosti zdravotní péče o sedm procentních bodů na současných 23 %. Tyto obavy jsou nejsilnější u starších generací, v generaci Baby boomers (58–65 let) má tyto obavy 31 % lidí.

Obavy z nedostupnosti zdravotní péče dominovaly zejména během pandemie Covidu, v první polovině roku 2022 klesly. K růstu došlo v posledním kvartálu roku 2022, což souviselo s omezenou dostupností některých léčiv.

Na kvalitu života nejvíce dopadá růst cen potravin a bydlení

Meziroční míra inflace dosáhla v prosinci 2022 16 %, o dva procentní body méně než v září. 59 % Čechů očekává, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat v souvislosti s rostoucí inflací. To je však o 6 p.b. méně než před třemi měsíci a nejméně od listopadu 2021, což může být signál vracející se spotřebitelské důvěry.

Spotřebitelé se nejvíce obávají dalšího růstu výdajů za potraviny (91 %) a bydlení (89 %). To jsou také oblasti, jejichž zdražování dle spotřebitelů nejvíce dopadá na kvalitu jejich života. Není to překvapivé, neboť tyto dvě kategorie tvoří dle dat Českého statistického úřadu 45 % výdajů českých domácností. V lednu vzrostly obavy z růstu cen za zdraví a telekomunikační služby, naopak obavy z růstu cen v oblasti rekreace a kultury poklesly. 

 

Obavy z dalšího nárůstu cen

 

Pětina domácností nemá žádné finanční rezervy

Každý pátý Čech nemá finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů nebo ztráty příjmů. Takto ohroženy jsou zejména domácnosti samoživitelů, lidé s nižším příjmem a také nižším vzděláním. 6 z 10 domácností má rezervu menší než tři měsíční příjmy, což bývá odborníky označováno jako minimální rezerva na pokrytí případných výpadků příjmů či neočekávaných výdajů.

 

Finanční rezervy domácností

 

Data z předchozí vlny Consumer Sentiment Trackeru najdete zde.

V případě zájmu o detailní report pište, prosím, na: [email protected].

 

O výzkumu:

Ipsos Consumer Sentiment Tracker je kontinuální výzkum monitorující spotřební náladu obyvatel ČR. Aktuální vlna proběhla na přelomu prosince 2022 a ledna 2023 na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1 010 respondentů, sběr probíhal pomocí Ipsos online panelu Populace.cz. Kromě ČR jsou data sbírána také na Slovensku a v Rakousku.

Mezinárodní data pochází z výzkumu Ipsos Global Advisor (29 zemí světa, 19 504 online rozhovorů, sběr přelom listopadu a prosince 2022).  

Společnost