AI jako premiér nebo starosta? 8 z 10 Čechů by to zneklidnilo
Praha, 18. 12. 2025
Česká veřejnost je k využívání AI ve firmách i ve veřejné sféře poměrně obezřetná. Zatímco pozitivní či neutrální pocity by většinově měli lidé při použití AI agenta jako poradce v zaměstnání, velmi nepohodlně by se cítili, pokud by AI agent byl premiérem či starostou jejich obce. Vyplývá to ze sociologického šetření společnosti Ipsos pro Ústav formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (ÚFAL MFF UK) a Technologickou agenturu ČR (TA ČR), které bylo realizováno v říjnu 2025 na reprezentativním vzorku české populace starší 15 let.
AI ve firmách a veřejné sféře
Nasazení tzv. AI agentů by lidé nejčastěji tolerovali v případě, že by byli poradci v jejich práci. 20 % Čechů by se v tomto případě cítilo pohodlně, 34 % neutrálně a 46 % nepohodlně. U využití AI agentů v dalších rolích však skepse v české populaci roste. Dvě třetiny Čechů by se cítily nepohodlně s AI jako terapeutem. Ještě negativněji veřejnost vnímá funkce ve veřejné sféře. Pocit nepohodlí by 8 z 10 Čechů pociťovalo s AI starostou či premiérem. Podobný podíl uvádí pocit nepohodlí, pokud by AI agent byl přímým nadřízeným či ředitelem společnosti, ve které lidé pracují. Obecně platí, že by se u většiny hodnocených možností více nepohodlně cítily ženy a také lidé s vysokoškolským vzděláním.
Vnímání AI agenta ve firmách nebo veřejné sféře
„Z mnoha výzkumů na téma umělé inteligence a jejího praktického využití vidíme, že u velké části české populace přetrvává stále nejistota či strach z neznámého. Lidé proto zatím nejsou příliš nakloněni tomu, aby AI činila zásadní rozhodnutí, která by mohla velmi ovlivnit jejich životy. A je jedno, zda se jedná o pozice ve veřejné sféře nebo v jejich zaměstnání u soukromých společností,“ dodává k výzkumu analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák.
Využití AI na pracovištích
Zatímco u vedoucích pozic firem či ve veřejné sféře panuje ohledně využití tzv. AI agentů skepse, v jednotlivých pracovních odvětvích je přijetí vyšší. Nejčastěji si lidé dokážou představit využití umělé inteligence při řízení čističek odpadních vod, provozu supermarketů či řešení pojistných událostí v pojištění vozidel. Na druhé straně by se 72 % Čechů cítilo nepohodlně, pokud by AI řídila nasazení zbraňových systémů, a 60 % v případě řízení leteckého provozu. Nadpoloviční většinu Čechů poté zneklidňuje představa umělé inteligence při řízení chirurgických týmů či redakcí zpravodajských médií.
„AI v žurnalistice je vnímána českou společností stále rozporuplně. Zatímco pro mnohé se již stala novým normálem a máme zde poměrně velkou akceptaci AI mediálních asistentů zvládajících rutinní činnosti, rozhodující roli v médiích by stále měla mít redakce. To koresponduje i s ostatními zjištěními z výzkumu. Čemu lidé přikládají velký význam, tam stále chtějí zásah a řízení člověka,“ doplňuje Václav Moravec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Využití AI agenta na různých pracovištích
O výzkumu
Výzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace ČR starší 15 let mezi 17. 10. – 24. 10. 2025. Použit byl kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti sídla. Celkem se výzkumu zúčastnil 1220 respondentů a byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz. Sběr dat se řídí etickými a metodickými pravidly profesních organizací SIMAR a ESOMAR. Výzkum je součástí projektu TQ01000100 Newsroom AI: veřejná služba v éře automatizované žurnalistiky, podpořeno programem SIGMA Technologické agentury ČR.
