Podle tří čtvrtin Čechů by měly firmy v době ekonomické krize zlevňovat
Více než polovina Čechů má největší obavu z inflace. Růst cen lidé pociťují především v oblastech potravin, energií a nákladech na bydlení. Zprávy o dalším zdražování vnímají negativně a podniky tak mají v těchto oblastech obtížnou situaci při komunikaci cen. Podle téměř tří čtvrtin obyvatel by totiž v době zhoršené ekonomické situace měly firmy své služby či produkty zlevňovat. Potvrdil to výzkum Ipsos pro Asociaci public relations (APRA).
Informace o tom, že některé firmy měly vysoké zisky, zaznamenaly v posledním roce dvě třetiny lidí. Pouze 14 % z nich přitom čte tyto zprávy pozitivně. Naopak 53 % lidí vnímá informace o ziscích firem negativně. „Podíl těchto lidí stoupá s věkem. Nejhůře informace o vysokých výnosech vnímají lidé ve věku 54 až 65 let, kde je negativně hodnotí 64 procent z nich,“ upřesňuje Jakub Malý, Managing Director agentury Ipsos.
Nejčastěji lidé informaci o vysokém zisku firem zaznamenali u dodavatelů energií, v dotazníku to potvrdilo 81 % dotázaných. U bank a finančních institucí si zpráv všimlo 52 % respondentů, u výrobců a prodejců paliv 33 % a u výrobců potravin a nealkoholických výrobků 20 % dotázaných.
Měli byste zlevnit, myslí si lidé
To, že společnosti, které vykazují vysoké zisky v době zhoršené ekonomické situace, by měly své služby zlevňovat, si myslí 74 % Čechů. Téměř stejná část – 72 % – míní, že by firmy měly kompenzovat tuto situaci tím, že svým zaměstnancům navýší platy. 69 % lidí se přiklání k názoru, že vysoké zisky společností na území Česka stejně nezůstanou a odčerpají je zahraniční vlastníci firem. „Takový názor zastávají častěji muži a starší lidé. S rostoucím věkem také klesá přesvědčení, že když se dobře daří firmám v Česku, daří se dobře i zdejším obyvatelům. V průzkumu s tímto tvrzením souhlasila přesně polovina oslovených,“ dodává Malý.
Vzdělanější lidé po regulaci nevolají
Pokud by se stát rozhodl zavést regulaci marží v dalších oblastech, pak by si ji lidé nejvíce přáli u dodavatelů energií, potvrdilo to 84 % dotázaných. Nějakou formu regulace by 78 % lidí přivítalo rovněž v případě výrobců a prodejců paliva, u bank a finančních institucí se k ní kladně vyjádřilo 76 % lidí. K tomu, aby stát reguloval další oblasti, jsou obecně častěji nakloněny ženy. Nejméně často zase vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Tak palčivě již spotřebitelé nevnímají marže firem v oblasti rekreace, kultury či restauračních zařízení. K regulaci těchto sektorů se kladně vyjádřila méně než polovina respondentů.
Strašákem je inflace
Z výzkumu tak vyplývá, že obavy českých spotřebitelů rostou, a to v oblastech zdravotní péče, kriminality, násilí a daní. Strach z inflace však i nadále zůstává na prvním místě. Rostoucích cen se obává 58 % lidí, přičemž tato hodnota kopíruje celoevropský trend. Následně mezi Čechy rezonuje obava z válečného konfliktu, kterou vyjádřilo 38 % dotázaných. V žebříčku věcí, které lidi nejvíce znepokojují, skončila na třetím místě chudoba a sociální nerovnost, z níž má strach 35 % lidí.
Podle výsledků jsou nejvíce kritickými oblastmi pro komunikaci potraviny i nealkoholické nápoje a bydlení. Následující období bude riskantní také pro zdravotnický sektor, prodejce alkoholických nápojů, tabáku, oblečení a obuvi. „Mimořádné komunikační nároky kladou výsledky výzkumu na firmy a obory, kterým se navzdory obecnému ekonomickému marasmu daří. Jako zaměstnavatelé musejí jinak komunikovat se zaměstnanci, kteří tlačí na vyšší mzdy, jinak s investory očekávajícími zajímavý výnos a jinak se zákazníky, kteří by si přáli levněji nakupovat,“ vysvětluje Petr Lesenský z Asociace public relations (APRA), která pomocí průzkumů pravidelně monitoruje aktuální trendy v komunikaci.
V případě otázek či zájmu o detailnější informace prosím kontaktujte: [email protected].
Reprezentativní vzorek populace ČR 18-65 let
(kvótní výběr dle pohlaví, věku, místa bydliště, kraje)
O výzkumu:
Výzkum realizovala agentura Ipsos ve spolupráci s APRA na reprezentativním vzorku 1 031 respondentů ve věku 18 - 65 let. Sběr dat proběhl 1. 3. - 7. 3. 2023 pomocí online dotazníkového šetření. Výsledky jsou doplněny o vybraná data ze studie Consumer Sentiment Tracker z prosince 2022.