S fungováním demokracie je v Česku spokojena třetina lidí, politici podle nich nenaslouchají lidem

Výzkum, který byl paralelně realizován v České republice i na Slovensku, mapoval více témat. Kromě spokojenosti se stavem demokracie v obou zemích byla respondentům položena otázka na vnímání informační války ze strany Ruské federace, a zároveň byla testována uvěřitelnost několika dezinformací, které se dnes v obou zemích vyskytují ve veřejném prostoru. 

Spokojenost s fungováním demokracie je na Slovensku výrazně nižší

V České republice je spokojeno s fungováním demokracie 31 % obyvatel, 42 % je nespokojeno a dalších 27 % udává, že není ani spokojeno ani nespokojeno. Na Slovensku se však čísla výrazně liší. Zatímco spokojeno je pouze 18 % populace, nespokojenost vládne u nadpoloviční většiny obyvatel, a to konkrétně u 55 %. Klíčovým faktorem v obou zemích je vzdělání. Lidé s vysokoškolským vzděláním jsou obecně se stavem fungování demokracie spokojenější, v Česku pak navíc lze pozorovat i zřetelnější rozdíly mezi generacemi. Lidé do 44 let jsou s fungováním demokracie spokojenější než lidé nad touto věkovou hranicí.

Jak jste spokojen/a s fungováním demokracie v České republice/na Slovensku? (Pozn: T2B vyjadřuje součet hodnot Zcela spokojen/a a Spíše spokojen/a)

Opomíjení obyčejných lidí i pocit, že volby toho nemohou příliš změnit

Součástí výzkumu byla i sada otázek týkajících se fungování demokratického systému a role společnosti. Pouze 18 % Čechů má pocit, že volení zástupci naslouchají tomu, co si myslí obyčejní lidé. 53 % pak souhlasí s výrokem bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, se situace příliš nezmění. Třetina populace si poté myslí, že soudní systém jedná s každým spravedlivě. Na Slovensku opět potom platí, že je většina výroků týkajících se stavu demokracie v zemi z pohledu populace hodnocena hůře než v České republice.

„Jako Ipsos pravidelně monitorujeme politické klima v České republice i na Slovensku a tyto rozdílné výsledky zapadají do dlouhodobých trendů. Na Slovensku pozorujeme obecně větší skepsi k fungování demokracie, které je často posilováno silnou pozicí antisystémových stran či stran, které zpochybňují geopolitické ukotvení Slovenska a často veřejně tlumočí současné proruské narativy. Situaci nepomáhá ani velká politická nestabilita a fragmentace stran“ uvedl Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Do jaké míry podle Vás popisují následující tvrzení situaci v České republice? (Pozn: T2B vyjadřuje součet hodnot Velmi dobře a Docela dobře)

Více než polovina Slováků připouští možnost zfalšování voleb

53 % Slováků a 46 % Čechů souhlasí s výrokem Možnost zfalšování parlamentních voleb je v České republice/na Slovensku vysoká, proto by měl být přijat zákon o zveřejňování protokolů okrskových komisí obcemi. 38 % Slováků poté věří tomu, že prezidentka Zuzana Čaputová konzultovala složení nové úřednické vlády s velvyslanectvím USA v Bratislavě. Podobnému procentu v obou zemích přijde uvěřitelný výrok Čínský prezident Si Ťin-pching se prostřednictvím videa obrátil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vyzval jej ke složení zbraní. Odmítnutí výzvy čínského prezidenta přitom může mít pro Ukrajinu vojenské následky. V České republice toto tvrzení přišlo věrohodné 31 % populace, na Slovensku poté 34 %.

Do jaké míry považujete následující zprávy za nevěrohodné, nebo naopak věrohodné? (Pozn: T2B vyjadřuje součet hodnot Zcela věrohodné a Spíše věrohodné)

„V České republice je přibližně třetina populace, která obvykle považuje různé nepravdivé zprávy, jež se nezakládají na faktech, za pravdivé. Na Slovensku jsou pak tato čísla ještě o něco vyšší, přičemž často se současné dezinformace týkají politické situace v zemi. Mezi lidmi panuje velká obava z možnosti zfalšování voleb, což může být záměrná taktika některých stran, jak v případě neúspěchu tyto volby znevěrohodnit,“ říká koordinátor výzkumného konsorcia CEDMO Václav Moravec z Univerzity Karlovy.

V informační válce jsme podle 4 z 10 Čechů

V České republice 40 % populace souhlasí s výrokem, že ČR je součástí informační války, kterou vede Ruská federace, vůči západním zemím. Toto číslo je podobné předchozí vlně výzkumu realizované v letošním březnu, nicméně je stále nižší, než tomu bylo na jaře loňského roku. 23 % populace se domnívá, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování slova a nepohodlných médií, 28 % na to nemá žádný názor či to nedokáže posoudit.

Že je ČR součástí formační války vedené Ruskem si častěji myslí voliči současných vládních stran, ale také voliči ČSSD. Naopak až 6 z 10 voličů SPD vidí informační válku pouze jako záminku západních vlád. Častěji s tímto názorem souhlasí také voliči KSČM a voliči s nižším vzděláním.

Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Váš pohled na válečný konflikt na Ukrajině, resp. jeho dopady na Českou republiku?

Výsledky za Slovensko jsou i v této otázce odlišné. Pouze 31 % Slováků si myslí, že Slovensko je součástí informační války, kterou vede Ruská federace, vůči západním zemím. 27 % poté souhlasí s tvrzením o zámince západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Podobně jako v České republice, i na Slovensku je 28 % obyvatel, kteří na toto téma nemají jasný názor.

Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Váš pohled na válečný konflikt na Ukrajině, resp. jeho dopady na Slovensko?

Tisková zpráva byla publikována ČTK dne 29. 5. 2023.

O výzkumu:

Výzkum byl realizován 11.-16. 5. 2023 na reprezentativním vzorku populace ČR starší 18 let a 16.-19. 5. 2023 na reprezentativním vzorku populace SR starší 18 let. 

Celkem se ho zúčastnilo 1 047 respondentů v České republice a 1 004 respondentů na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk.

Výzkum byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO).