Šťastní Češi: dvě třetiny se tak cítí. A co generace, liší se?

Pocit štěstí Čechů měříme již od roku 2012, přičemž nejvyšší úroveň byla zaznamenána v roce 2018. Poté přišlo období polykrize v podobě pandemie COVID-19, následované rekordně vysokou inflací, energetickou krizí, geopolitickým napětím a válkou na Ukrajině.

Nejšťastnějším evropským národem je Nizozemsko

Pocit štěstí u Čechů (66 %) je pod průměrem Evropské unie (69 %) i celosvětovým průměrem (70 %). Česká republika se v žebříčku pocitu štěstí řadí až na 24. místo z 31 zkoumaných zemí. 

V Evropě jsou méně šťastní již jen Italové, Němci a Maďaři. Nejšťastnějšími obyvateli v Evropě jsou obyvatelé Nizozemska. Naopak nejméně šťastným národem je již třetím rokem Maďarsko.

Štěstí lidé nacházejí ve vztazích

Lidé v ČR si v současnosti nejčastěji spojují pocit štěstí se vztahy a zdravím. Nejšťastnější jsou ti, kteří žijí ve spokojeném partnerském vztahu. Tento faktor patří mezi tři nejsilnější zdroje štěstí u lidí, kteří se cítí velmi šťastní. Dalším významným zdrojem štěstí je dobré fyzické zdraví a psychická pohoda.

Generace vnímají štěstí rozdílně:

• Generace Z (18-30 let) – klíčové jsou především vztahy s přáteli, zatímco vztahy s rodinou a dětmi hrají menší roli. 

• Generace Y (31-45 let) – klade důraz na milostný a sexuální život. Souvisí s obdobím hledání životného partnera a zakládání rodiny.

• Baby Boomers (65+ let) – aspekty štěstí začínají více pojit s rodinou (vztahy s manželem, dětmi a vnoučaty jsou prioritou). Důležitý je i pocit kontroly nad svým životem a jeho směrováním.

Největším zdrojem neštěstí je nedostatek finančních prostředků

Zatímco zdroje štěstí se v různých státech liší, hlavní zdroj neštěstí je platný všude na světe téměř univerzálně. A tím je nepříznivá finanční situace. Je hlavním faktorem osobního neštěstí taky napříč generacemi. Kromě peněz jsou klíčovými faktory pro pocit neštěstí i nefungující osobní vztahy a špatné zdraví napříč všemi věkovými skupinami. Pro starší generace, zejména pro věkovou skupinu 55+ let, hrají větší roli fyzické obtíže, zatímco mladší lidé uvádějí jako zdroj neštěstí především finanční problémy a psychický stres.

Přinášejí peníze štěstí? Studie ukazuje, že záleží na úhlu pohledu

Ve studii Consumer Sentiment Tracker pracujeme s tříděním respondentů mimo jiné podle jejich osobních příjmů a příjmů celé domácnosti. V poslední vlně studie Ipsos Consument Sentiment Tracker jsme využili alternativní přístup, založen častém doporučení finančních poradců, že je dobré, aby domácnost měla pro případ mimořádných události finanční zálohu v hodnotě alespoň tří měsíčních příjmů. Roztřídili jsme tak spotřebitele podle toho, jak velkou finanční zálohu mají, do čtyř segmentů.

Z výsledků této segmentace vyplynulo, že s rostoucím příjmem pocit štěstí mírně stoupá, zatímco s chudobou výrazně klesá.

Zdroje štěstí jsou napříč všemi skupinami v zásadě stejné: klíčovou roli hrají vztahy s nejbližšími – rodinou, partnery a přáteli. Jen u skupiny Top Affluents (nejbohatší lidi s rezervou 10 a více měsíčních příjmů) se ale ve výraznějším zastoupení než u ostatních, objevuje mezi důležitými zdroji štěstí také finanční situace. Až opravdu bohatí lidé mají ze svých peněz radost.

U zdrojů neštěstí se objevují výraznější rozdíly. Zatímco první tři segmenty uvádějí jako hlavní příčiny neštěstí finanční situaci, fyzické zdraví a psychickou pohodu, u Top Affluents jsou to spíše milostný život, zdraví a partnerské vztahy. To potvrzuje, že ačkoli jsou peníze v životě důležité, zdraví a lásku si za ně lidé koupit nemohou.