Tématem číslo jedna se v posledních dnech stal koronavirus. V domácnostech s uzavřením škol a přibývajícími home-office houstne nálada, naopak množství zboží v regálech se zmenšuje. Jak na to má reagovat marketing?
S jedním naším klientem jsme měli zajímavou diskusi: má smysl měřit vztah k něčemu, jako je pojišťovna? Vždyť jí nikdo nemůže mít rád! Víte jak to je? I pojišťovnu můžete mít rádi! Musíte ale rozumět tomu, co spotřebitelé chtějí!
37 % populace je starší 60 let, ale méně než 10 % šedesátníků se vyskytuje v reklamách, které se objevují v televizi. 27 % české populace je starší 60 let. Nejnovější průzkumy ukazují, že v roce 2050 bude obyvatelstvo starší 60 let tvořit dokonce 37 % české populace. A právě proto je nejvyšší čas nebavit se pouze o Generaci Y, Z, Mileniálech a generacích, které budou následovat, ale i o těch předešlých a naučit se komunikovat s těmi, které v marketingu stále tak trochu nešťastně řadíme do skupiny seniorů.
Na vztah českých spotřebitelů k zemi původu potravin lze nahlížet z různých hledisek. Image českých a slovenských značek potravin se může opírat o tradici a poctivost, zatímco německé potraviny mohou v lidech vyvolávat pocit kvality za výhodnou cenu. Zcela jinak jsou na tom potraviny pocházející z polské provenience, které, ze strany českých spotřebitelů, dlouhodobě čelí značně kritickému postoji.
Jak se odráží množství značek na trhu v naší schopnosti dělat volby? A z kolika značek si napříč různými kategoriemi vybíráme? A co to znamená z pohledu managementu inovací a značek?
Přiznejme si, každé období vývoje lidstva mělo svůj ideál krásy. Všichni víme, že už v antice nejen ženy, ale i muži používali něco jako líčení, že v barokních dobách si lidé pudrovali obličeje i paruky a že odjakživa dělaly ženy všechno možné i nemožné, aby se co nejvíce přiblížily danému ideálu krásy.
Na jedné straně oblíbený Míša, retro Ruská zmrzlina a Magnum pro požitkáře. Na straně druhé bizarní trendy v podobě zmrzliny syrečkové, houbové i rybí. V kategorii zmrzlin rozhodně není nuda!
