Vepřo-knedlo-zelo, nebo veganský burger?
Jak se mění stravovací zvyklosti Čechů? Patříme mezi tradiční strávníky, nebo jsme otevřeni novým směrům a alternativám? Má dnešní turbulentní doba vliv i na to, jak se Češi stravují? V Ipsos jsme již potřetí realizovali studii Trendy ve stravování Čechů, která monitoruje stravovací návyky v české společnosti.
Publikováno v časopisu Marketing and Media, srpen 2022
9 z 10 Čechů jí vše
Téměř 90 % Čechů se ve své stravě nijak neomezuje a jí vše – jak rostlinné, tak živočišné produkty včetně masa a masných výrobků. Z hlediska vysoké konzumace masa ovšem nejsme jediní, maso je i nadále hojně konzumováno u našich slovenských a maďarských sousedů (90 %, resp. 89 %). Výjimku ve středo evropském clusteru tvoří Rakousko. Převážná většina Rakušanů také konzumuje vše, je zde ale výrazně vyšší podíl flexitariánů (13 %) i veganů či vegetariánů (9 %, tedy více než dvojnásobek ve srovnání s Českou republikou).
Desetina Čechů omezuje konzumaci masa a živočišných produktů
11 % Čechů preferuje stravu s omezením či úplným vyloučením masa a živočišných produktů. 5 % Čechů se definuje jako flexitariáni, kteří maso a živočišné produkty konzumují, ale vědomě se snaží snižovat jejich frekvenci. 4 % Čechů se řadí mezi vegetariány, veganů je u nás 1 % a pescatariány, tedy ty, kdo nejí maso, ale konzumují ryby, u nás najdeme nejméně často (necelé 1 %).
Maso nejčastěji omezuje Generace Z, zejména kvůli etice a ekologii
Mezi zástupci Generace Z najdeme častěji než u jiných generací vegetariány či vegany. Zatímco ostatní generace jako hlavní motivaci pro snižování konzumace masa uvádí zdravotní či ekonomické důvody, u Generace Z výrazně převažují etické (21 % průměr celé populace vs. 37 % u Generace Z) a ekologické důvody (14 % vs. 21 % u Generace Z).
Klesá naše přesvědčení, že se stravujeme zdravě
Pouze 37 % Čechů je v současné době přesvědčeno, že se stravují dle principů zdravého stravování, v roce 2019 to bylo znatelně více (44 %). Proč tomu tak je, když máme k dispozici řadu zdravých alternativ a stravovat se zdravě vlastně nikdy nebylo snazší?
Zároveň jsme však denně vystavováni velkému množství informací, co je a není zdravé. „Self-made“ odborníci na výživu se objevují na každém rohu, celebrity podporují doplňky stravy, které by nám měly dodat to, co naše strava neumí. A vybrat relevantní zdroje informací a zapojit kritické myšlení je pak často složité.
Mizí tradice rodinných obědů?
V posledních letech pozorujeme rostoucí individualizaci ve stravování a úbytek lidí, kteří se stravují stejně jako jejich okolí, a to zejména mezi mladými lidmi. Má na to vliv rostoucí počet nových diet a typů stravování, větší informovanost i hodnotová orientace mladší generace. Otázkou je, zda zcela vymizí nedělní rodinné obědy, či zda se tomuto trendu přizpůsobí.
Zajímá nás původ potravin
U potravin nás dlouhodobě nejvíce zajímá jejich původ (73 %), důležitou roli však hraje i fakt, zda je potravina lokální či nikoliv (73 %). Původ produktu je totiž vnímán jako jistý indikátor kvality. Z výzkumu Ipsos z roku 2019 vyplynulo, že například polským potravinám se v České republice příliš nepovedlo změnit negativní vnímání, naopak české produkty jsou častěji vnímány jako kvalitní.
Vzrůstající ceny potravin nás znepokojují
Stejně jako v ostatních kategoriích se i na cenách potravin odráží inflace. Dle červnového výzkumu Ipsos Consumer Sentiment Tracker růst cen potravin v supermarketech zaznamenalo 91 % dotázaných, 92 % Čechů se obává dalšího růstu cen potravin. Obavy mají zejména lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy.
Kávu s rostlinným nebo klasickým mlékem?
Ve většině kaváren, alespoň ve velkých městech, si dnes lze objednat kávu s rostlinným mlékem a některé nabízí dokonce různé alternativy. 3 % Čechů uvádí, že v současné době drží tzv. bezlaktózovou dietu.
Rostlinná mléka jsou také nejčastěji konzumovanou rostlinnou alternativou k živočišným produktům. Neznamená to však, že je rostlinné mléko konzumováno častěji než to klasické. Zatímco klasické mléko konzumuje 62 % Čechů denně nebo několikrát do týdne, rostlinné mléko si se stejnou frekvencí dopřeje pouze 5 % Čechů.
Rostlinné alternativy mají u Čechů potenciál!
Čtvrtina Čechů do budoucna plánuje jíst více rostlinných alternativ na úkor těch živočišných. Nejčastěji pak jejich konzumaci plánují zvýšit lidé do 34 let (tedy nejenom Generace Z, ale i Mileniálové).
V současné době jsou nejoblíbenějšími alternativami již zmiňovaná rostlinná mléka, populární jsou také zeleninové pomazánky (13 %, resp. 20 % Čechů je konzumuje alespoň jednou za dva týdny), 15 % si pak alespoň jednou za dva týdny dopřeje veganské sýry, rostlinné maso a masné produkty či rostlinné jogurty.
Nicméně i nadále je tu poměrně velká část populace, která rostlinné alternativy vnímá jako drahé (65 %), nezdravé (40 %) a současně jsou přesvědčeni o tom, že nejsou dostatečně chutné (50 %) – to se týká zejména alternativ masa.
Představitel typického českého strávníka
Ve výzkumu jsme českou společnost rozdělili do 6 segmentů dle toho, jak se stravují a jaký postoj ke stravování mají. Není překvapením, že největším segmentem jsou tzv. Tradiční čeští jedlíci (tvoří 27 % populace). Typicky jsou to muži starší 30 let, kteří žijí v menších městech a vesnicích a preferují klasickou českou kuchyni: tedy častěji konzumují maso, masné výrobky, ale i knedlíky, brambory a pečivo.
O studii:
Ipsos studie Trendy ve stravování Čechů, reprezentativní vzorek populace ČR 18–65 let, 1 000 respondentů. Sběr dat probíhal v březnu 2022 pomocí online panelu Populace.cz.
