Více než čtvrtina obyvatel střední Evropy a Pobaltí se cítí být silně zasažena dezinformacemi
Výzkum v osmi státech střední a východní Evropy se zaměřil na to, do jaké míry jsou obyvatelé jednotlivých zemí vystaveni dezinformacím či které z faktorů dezinformacím ve veřejném prostoru nejvíce přispívají. Součástí výzkumu byla rovněž sekce zaměřená na uvěřitelnost konkrétních dezinformací.
Až polovina Maďarů je silně zasažena dezinformacemi, nejodolněji se cítí v Lotyšsku a Rakousku
Mezi zeměmi zahrnutými ve výzkumu jsou v otázce na zásah dezinformacemi jisté rozdíly. Zatímco v Maďarsku se cítí být dezinformacemi silně zasažena až polovina populace, v Rakousku či Lotyšsku je to necelá pětina. V České republice se cítí být silně zasaženo dezinformacemi 27 % obyvatel. Dezinformace však působí plošně na celou společnost, rovnoměrně jsou tak dle vlastních slov zasaženi muži i ženy, zároveň je zde velmi podobné pokrytí dezinformačních zpráv přes všechny věkové kategorie.
Graf 1. Do jaké míry si myslíte, že jste vystaven/a dezinformacím (tzn. účelově šířeným nepravdivým informacím) v médiích?
Problémem ohledně dezinformací je i přílišná důvěřivost lidí
Více než polovina obyvatel (52 %) zkoumaných zemí přiznává, že k problému dezinformací přispívá i přílišná důvěřivost lidí, kteří tyto dezinformace konzumují. 42 % viní ze šíření dezinformací zahraniční aktéry. Zahraniční aktéři k dezinformacím přispívají nejvíce dle Slováků, Litevců a Estonců. Každý čtvrtý občan zemí zahrnutých ve výzkumu rovněž přiznává, že k problému dezinformací přispívá i vládní politika. Nejčastěji mají tento názor Maďaři, kde s tímto výrokem souhlasí 58 % populace.
Tabulka 1. Lidé poukazují na různé příčiny problému dezinformací (tzn. účelově šířených nepravdivých informací). Do jaké míry podle Vás přispěly k problému dezinformací následující faktory?
Pozn: Dotazováno na sedmibodové škále, kde 1=přispěl velmi výrazně a 7=vůbec nepřispěl. V tabulce zobrazen procentuální součet hodnot 1 a 2.
Audiovizuální dezinformace jsou pro občany uvěřitelnější
Součástí výzkumu bylo i měření uvěřitelnosti vybraných dezinformací, které se v posledních měsících objevovaly ve veřejném evropském prostoru. Dezinformaci zaměřené na to, že USA vyvážejí zkapalněný plyn z Ruska do Evropy, uvěřila více než třetina obyvatel zkoumaných zemí, přičemž rozdíly mezi zeměmi v této otázce byly poměrné malé. Větší část obyvatel zkoumaných zemí, konkrétně pak 55 %, uvěřilo dezinformaci, jejíž součástí byla i konkrétní fotka. Ta ukazovala domnělé místo festivalu v Glastonbury, kde měla vystoupit švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg, a které bylo celé pokryté odpadky.
„Ukazuje se, že pokud je dezinformace šířena společně s audiovizuálním podkladem, stává se pro občany představitelnější a tím pádem i uvěřitelnější. To může být nebezpečné rovněž v kontextu nových technologií, například tzv. deepfakes, které mají potenciál do světa dezinformací přinést ještě větší chaos a nejistotu,“ dodává analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák.
Posilování mediální gramotnosti či podpora fakt-checkingových platforem jako nástroj boje s dezinformacemi
Existují různé nástroje, kterými se podle populací jednotlivých zemí dá bojovat s nepravdivými a manipulativními informacemi. Více než dvě třetiny (69 %) obyvatel souhlasí s tím, že je účinným nástrojem posilování mediální gramotnosti, podobné číslo pak vidí jako efektivní vytváření a podporu fakt-checkingových platforem či odstraňování škodlivého obsahu provozovateli platforem, na kterých se nachází. Lidé ve všech zemích však uznávají, že funkčním nástrojem je i odpovědné chování samotných uživatelů sociálních sítí a nepřeposílání informací, které nejsou ověřeny.
"Dnes zveřejněné výsledky jsou jen prvním krokem v prezentaci našeho rozsáhlého výzkumu, na kterém se podílely výzkumné organizace CEDMO jako Univerzita Karlova Praha, slovenský KInIT, polská soukromá univerzita SWPS za podpory Ipsos a Google. V následujících týdnech a měsících budeme zveřejňovat data, která se týkají problematiky řetězových e-mailů, jejichž prostřednictví se šíří dezinformace, vnímání významu posilování mediální a digitální gramotnosti či vlivu konspirativního myšlení na šíření informačních poruch," říká koordinátor výzkumného konsorcia CEDMO Václav Moravec z Univerzity Karlovy.
Zprávu z minulého výzkumu najdete zde.
O výzkumu:
Výzkum byl realizován 2. 9. - 15. 9. 2022 na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska, Rakouska, Litvy, Lotyšska a Estonska ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo v každé zemi 1 000 respondentů a nástrojem sběru dat byly online panely v jednotlivých zemích.
Výzkum byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) a byl sponzorován společností Google.
