Globální postoje k AI 2026: Propast mezi nadšením a obavami

Nadšení a nervozita spojené s umělou inteligencí dosáhly na globální úrovni téměř stejné intenzity. Stále častěji navíc obě tyto emoce prožívají stejní lidé. To je hlavní zjištění studie Ipsos AI Monitor 2026, která již pátým rokem sleduje postoje veřejnosti ve 32 zemích světa.
Názory na umělou inteligenci se nemění tak rychle jako samotná technologie. Postoje lidí se od výrazného zlomu, který přineslo uvedení ChatGPT mezi vlnami výzkumu Ipsos AI Monitor v letech 2022 a 2023, příliš neposunuly.

V mnoha ohledech je AI jedním z určujících témat současnosti. Pátý ročník studie přináší do této debaty více nuancí. Trendy totiž nevznikají ve vzduchoprázdnu. Nahlížet na vývoj a napětí kolem umělé inteligence pouze technologickou optikou a přehlížet ekonomické, geopolitické, společenské či environmentální souvislosti znamená opomíjet postoje, které formují nové pohledy na AI. Co se nezměnilo? Přetrvává napětí, které Ipsos dlouhodobě označuje jako střet mezi „nadšením“ a „obavami“ z AI. Dnes je téměř stejný podíl lidí, kteří tvrdí, že v nich umělá inteligence vyvolává nadšení, jako těch, kteří pociťují nervozitu. A velmi často jde o stejné respondenty.

Klíčová zjištění

To, zda se na AI díváte pozitivně nebo skepticky, závisí do značné míry na tom, kde žijete.
 

Lidé v Asii a Latinské Americe častěji věří, že umělá inteligence přináší více výhod než nevýhod, a jsou otevřenější produktům a službám využívajícím AI. Naopak v Evropě a Severní Americe lidé častěji vyjadřují obavy a nervozitu z jejího rozvoje.

AI je vnímána jako technologie, která bude mít v budoucnu ještě větší dopad než dosud.

V průměru ve 32 sledovaných zemích uvádí 54 % respondentů, že produkty a služby využívající AI již během posledních tří až pěti let změnily jejich život. Ještě více lidí, konkrétně 66 %, očekává, že vliv AI na jejich každodenní život bude v příštích třech až pěti letech ještě výraznější.

AI je považována za nástroj zvyšující efektivitu práce.

Téměř dvě třetiny pracujících (62 %) ve 32 zemích tvrdí, že jim AI během posledních 12 měsíců ušetřila čas. Lidé s vyššími příjmy častěji uvádějí, že jim AI šetří čas (70 %), než lidé ze středně- a nízkopříjmových domácností (60 %, respektive 54 %). Častěji tento přínos vnímají také mladší generace, konkrétně generace Z (68 %) a mileniálové (65 %), zatímco u generace X je to 57 % a u baby boomers 46 %.

Lidé obecně považují přínosy AI za vyšší než její environmentální náklady.
 

V průměru ve 32 zemích si 49 % respondentů myslí, že potenciální přínosy umělé inteligence převažují nad jejími dopady na životní prostředí, zatímco 39 % s tím nesouhlasí. Skeptičtější jsou zejména respondenti v anglicky mluvících zemích a v západní Evropě.

Nízká důvěra v odpovědi generativní AI ovlivněné reklamou.

Ve 32 zemích uvedlo 46 % respondentů, že by generativní AI důvěřovali méně, pokud by její odpovědi byly ovlivňovány zadavateli reklamy na dané platformě. V 15 sledovaných trzích tento názor zastává nadpoloviční většina populace.

Kompletní výsledky globální studie Ipsos AI Monitor 2026 jsou k dispozici ke stažení zdarma zde.