Ipsos v červnu 2021 spustil v ČR samoobslužnou možnost testování konceptů nástrojem InnoTest na platformě ipsos.digital. Jedná se standardizovanou techniku testování nápadů a inovací z oblasti rychloobrátky, která doručuje v rekordně krátkém čase nejen výsledky testu, ale také porovnání s databází a globální benchmarky Ipsos, které říkají, jaký potenciál uspět na trhu lze očekávat.
Koronaviru se aktuálně obává 49 % Čechů, což je nejméně od začátku pandemie. V hodnocení rozvolňování nejsou Češi jednotní, podle 30 % je rozvolňování příliš pomalé, podle 20 % naopak příliš rychlé, 44 % ho vnímá jako optimální. Za nejpomalejší považují rozvolňování ve školství, naopak rychlost rozvolňování ve veřejné dopravě vnímají lidé většinou jako optimální. Až dvě třetiny lidí se obávají růstu počtu nakažených, uzavírání služeb a obchodů a také nedostupnosti zdravotní péče pro běžné úkony během letošního podzimu. Zjištění vyplývají z výzkumu, který probíhal v červnu 2021.
Covid je snad za námi a vše se postupně začíná vracet do normálu... A i my vnímáme, že se ve firmách začínají oprašovat rozpočty a značky chtějí být opět vidět. Protože kdy jindy, když ne teď, kdy se vše opět probouzí, startuje.
V Ipsosu kontinuálně usilujeme o zlepšování kvality našich analytických výstupů a zvyšování přidané hodnoty pro naše klienty. Proto se stále věnujeme rozvoji našich analytiků a hledáme pro ně podněty i na neobvyklých místech. Čtenářům tohoto blogu přinášíme krátkou sérií článků, která se věnuje zdrojům kognitivního zkreslení v průběhu pokročilé analýzy. Hlavní inspiraci jsme nalezli u tajných služeb, v příručce Psychology of Intelligence Analysis.
V Ipsosu průběžně zlepšujeme kvalitu našich analytických výstupů a zvyšujeme přidanou hodnotu pro naše klienty. Proto se stále věnujeme rozvoji našich analytických metod a postupů a hledáme pro ně podněty i na neobvyklých místech. Čtenářům tohoto blogu přinášíme krátkou sérií článků, která se věnuje zdrojům kognitivního zkreslení v průběhu pokročilé analýzy. Hlavní inspiraci jsme nalezli u tajných služeb, v příručce Psychology of Intelligence Analysis.
V Ipsosu kontinuálně zlepšujeme kvalitu našich analytických výstupů a zvyšujeme jejich přidanou hodnotu. Proto se stále věnujeme rozvoji našich analytických metod a hledáme inspiraci i na ne zcela obvyklých místech. Čtenářům tohoto blogu přinášíme krátkou sérií článků, která se věnuje zdrojům kognitivního zkreslení v průběhu pokročilé analýzy. Hlavní inspiraci jsme nalezli u tajných služeb, v příručce Psychology of Intelligence Analysis.
Češi vnímají, jak se firmy chovají ke svému okolí a dokážou jejich společensky odpovědné aktivity ocenit. Kvalitativní část výzkumu CSR & Reputation Research 2020, která zahrnovala hloubkové rozhovory se CSR experty, zarámovala to, jak by měla být dnes společenská odpovědnost firem v praxi ideálně realizována.
V honbě za efektivností v marketingu se často setkáváme se snahou o maximalizaci konverzí. To často mívá za následek preferování aktivací s jasným vlivem na prodeje před kampaněmi na podporu značky. Vyplatí se aspoň chvíli nekoukat na to, jak je vaše kampaň efektivní?
Společenská odpovědnost je dnes velké téma pro firmy. Je to ale také téma pro Čechy? Ipsos realizoval již 11. ročník kvantitativní studie CSR & Reputation Research na obecné populaci, kde se mimo jiné zabýval i touto otázkou.
Je to již více než rok, kdy se celý svět potýká s pandemií koronaviru. K jakým změnám ve společnosti během té doby došlo? Jak se měnilo chování, názory a postoje lidí? A jak reagovaly firmy? Více v rozhovoru ředitele Ipsos Jakuba Malého pro speciální vydání Bulletinu České tiskové kanceláře.
Koronaviru se aktuálně obává 7 z 10 Čechů. Necelá polovina populace věří, že na konci letošního roku bude situace ohledně koronaviru lepší než nyní, naději vidí zejména v očkování. Podle 17 % populace bude situace horší než nyní. V návrat do normálu ani plné zotavení ekonomiky během letošního roku Češi nevěří. Při porovnání s obyvateli ostatních zemí patří Češi mezi méně optimistické národy. Vybraná zjištění vyplývají z našeho výzkumu realizovaného pro konferenci Univerzity Karlovy „Rok s covid-19. A jak dál?“, který probíhal v únoru a březnu 2021.
