V tomto třídílném článku se postupně dozvíte o tom jak se Inovace a jejich úspěch predikovali dříve, jak je tomu nyní, co nás v Ipsosu odlišuje od ostatních a jak koneckonců inovuje i sám inovační výzkum….
... která půl roku po odchodu z funkce premiérky řekla, že "Domov je místo, kam chodíte, když nemáte nic lepšího na práci". V našem případě výraznou většinu Čechů jejich domovy velmi zajímají.
37 % populace je starší 60 let, ale méně než 10 % šedesátníků se vyskytuje v reklamách, které se objevují v televizi. 27 % české populace je starší 60 let. Nejnovější průzkumy ukazují, že v roce 2050 bude obyvatelstvo starší 60 let tvořit dokonce 37 % české populace. A právě proto je nejvyšší čas nebavit se pouze o Generaci Y, Z, Mileniálech a generacích, které budou následovat, ale i o těch předešlých a naučit se komunikovat s těmi, které v marketingu stále tak trochu nešťastně řadíme do skupiny seniorů.
Nové komunikační technologie nám dávají možnost být v tzv. nákupním módu v podstatě každý den a v každém momentu. Čím dál tím více dochází k redefinici toho, kdy a za jakých okolností se spotřebitel přepíná do role nakupujícího.
Letošní česká Effie byla v mnohém výjimečná: nejvyšším počtem přihlášených prací, nejvyšším počtem přihlášek připadajících na jednoho člena poroty nebo nejvyšším počtem ocenění jdoucím mimo členy pořádající Asociace komunikačních agentur. Dá se tedy nepochybně říci, že Effie coby soutěž se více otevřela účastníkům a jakožto formát byla organizačně i logisticky nejnáročnější v historii (za což zaslouží pořadatelé jednoznačné uznání).
Esport je relativně nový fenomén, který ale rychle nabírá obřích rozměrů. Ostatně, videoherní průmysl je větší než filmový a hudební dohromady. Alespoň ve světě. Jak je na tom s hrami a esportem srdce Evropy? Platí u nás stereotyp, že videohry hrají jen asociální pubertální školáci, kteří nemají nic jiného na práci? A znají Češi pojem esport? Na konci října jsme realizovali v tuzemsku ojedinělý výzkum s cílem prozkoumat tento nový trend na reprezentativním vzorku české populace.
Na vztah českých spotřebitelů k zemi původu potravin lze nahlížet z různých hledisek. Image českých a slovenských značek potravin se může opírat o tradici a poctivost, zatímco německé potraviny mohou v lidech vyvolávat pocit kvality za výhodnou cenu. Zcela jinak jsou na tom potraviny pocházející z polské provenience, které, ze strany českých spotřebitelů, dlouhodobě čelí značně kritickému postoji.
Jak se odráží množství značek na trhu v naší schopnosti dělat volby? A z kolika značek si napříč různými kategoriemi vybíráme? A co to znamená z pohledu managementu inovací a značek?
