Jaká byla konference Cesta k nové odolnosti?
Jak si česká společnost vede v době, kdy se prolínají ekonomické, geopolitické, technologické i informační krize? A co dnes vlastně znamená odolnost? Právě těmto otázkám se věnovala konference Cesta k nové odolnosti, kterou Ipsos uspořádal v rámci projektu Infoveillance zaměřeného na prevenci proti infodemiím. Setkání nabídlo pohled na připravenost české společnosti, dopady umělé inteligence, proměnu informačního prostředí i zkušenosti organizací, které se snaží uspět ve světě neustálých změn.
Češi se nejvíce obávají zdražování, války a ekonomické krize
Úvodní vystoupení Michala Kormaňáka z Ipsos představilo výsledky výzkumu zaměřeného na připravenost české společnosti na budoucí krize. Největší obavy Čechů v následujících pěti letech vyvolávají vysoké ceny a zdražování, válka v Evropě a ekonomická krize. Pandemie, která v minulých letech výrazně ovlivňovala veřejnou debatu, dnes mezi hlavními obavami téměř nefiguruje.
Výzkum zároveň odhalil výrazné generační rozdíly. Mladí lidé častěji zmiňují zneužití umělé inteligence a nových technologií nebo klimatické a přírodní katastrofy. Starší generace naopak více řeší ekonomickou nejistotu a bezpečnostní témata. Mladší respondenti také častěji očekávají, že významnou roli při zvládání budoucích krizí sehrají Evropská unie a mezinárodní organizace.
Zajímavý je rozdíl mezi obavami a připraveností. Češi mají pocit, že se dokážou přizpůsobit zdražování, přestože ho označují za největší hrozbu. Naopak válka v Evropě patří mezi největší zdroje obav, zároveň však lidé přiznávají velmi nízkou osobní připravenost na takovou situaci. Ještě kritičtěji hodnotí připravenost společnosti a státu.
Téměř 80 % respondentů očekává, že hlavní odpovědnost za zvládání velkých krizí ponese stát a veřejné instituce. Výrazně za nimi následují kraje, města a obce. Data zároveň ukazují, že dvě třetiny Čechů vnímají poslední krize jako faktor, který společnost spíše rozdělil než posílil.
Sociální sítě mění způsob, jak získáváme informace i jak spolu žijeme
Na výsledky výzkumu navázal Václav Moravec z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK, který se dlouhodobě zabývá výzkumem infodemií a informačního prostředí.
Zdůraznil, že česká společnost se překvapivě rychle adaptuje na nástroje generativní umělé inteligence. Zkušenosti s technologiemi, jako jsou ChatGPT, Microsoft Copilot nebo Google Gemini, dynamicky rostou a velké jazykové modely mohou podle něj během několika let zásadně proměnit způsob, jakým lidé vyhledávají a konzumují informace.
Podstatná část jeho vystoupení se věnovala sociálním sítím. Výzkum ukazuje, že více než polovina Čechů vnímá sociální média jako faktor, který negativně ovlivňuje mezilidské vztahy. Veřejnost zároveň upozorňuje na jejich roli při manipulaci veřejného mínění, šíření dezinformací a zhoršování kvality veřejné debaty.
Podle Václava Moravce se dnes nebavíme pouze o dezinformacích. Mnohem větším problémem je narušený informační ekosystém, ve kterém se stírají hranice mezi důvěryhodnými a nedůvěryhodnými zdroji informací. Sociální sítě podle veřejnosti přispívají k oslabování mezilidských vztahů, rostoucímu pocitu izolace a přesvědčení, že nad informačním prostředím ztrácíme kontrolu.
Dalším důležitým tématem byla rychle rostoucí role umělé inteligence v informačním prostoru. Zatímco technologie přinášejí nové možnosti, otevírají také prostor pro cílenou manipulaci, ovlivňování veřejného mínění a další formy informačních rizik. Řešení podle něj nespočívá pouze v regulaci nebo technologických nástrojích, ale především ve vzdělávání, rozvoji mediální gramotnosti a aktivním přístupu k novým technologiím.
Evropa musí znovu objevit svou strategickou odolnost
Geopolitický rozměr celé debaty přinesl Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ve svém vystoupení upozornil, že současné krize odhalily řadu strategických zranitelností Evropy, od energetické závislosti přes útlum některých klíčových průmyslových odvětví až po rostoucí závislost na dodavatelích z geopoliticky rizikových regionů.
Zdůraznil, že Evropa musí znovu definovat, které oblasti jsou z hlediska bezpečnosti a konkurenceschopnosti skutečně strategické. Jako příklady uvedl výrobu klíčových surovin, farmaceutický průmysl nebo nové technologie. Připomněl také význam výrobního průmyslu, který zůstává jedním z pilířů české ekonomiky a důležitým zdrojem odolnosti v krizových situacích.
Významnou část vystoupení věnoval kyberbezpečnosti a novým technologickým hrozbám. Rizika podle něj nespočívají pouze v samotných technologiích, ale také v tom, kdo kontroluje data, digitální infrastrukturu nebo dodavatelské řetězce. Upozornil rovněž na rostoucí význam dezinformačních kampaní, které mohou ovlivňovat veřejnou debatu i ekonomické prostředí.
Zdůraznil také, že veřejnost často podceňuje význam provozovatelů kritické infrastruktury, Evropské unie nebo NATO při zvládání krizí. Přitom právě jejich role bude podle něj pro budoucí odolnost Evropy klíčová. Varoval rovněž před prohlubováním informačních nerovností v éře umělé inteligence a připomněl význam důvěryhodných médií a kvalitních vstupních informací pro rozhodování jednotlivců i institucí.
Evropa podle něj netrpí nedostatkem inovací. Hlavní výzvou je schopnost inovace financovat, škálovat a dlouhodobě chránit. Skutečná odolnost proto neznamená pouze reagovat na krize, ale také aktivně rozvíjet strategické schopnosti, které budou určovat budoucí konkurenceschopnost evropských ekonomik.
Odolnost nevytvářejí technologie. Vytvářejí ji lidé.
Praktický pohled na odolnost ve firmách nabídla Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR. Připomněla, že ačkoli 83 % českých firem považuje AI za strategickou prioritu, pouze 3 % jsou skutečně připravena tuto technologii škálovat a využívat naplno. Mezi ambicí a schopností změnu realizovat tak existuje výrazná propast.
Její hlavní sdělení bylo jednoznačné: změnu nedělají systémy ani technologie, ale lidé. Největší bariéry transformace nesouvisí s dostupností technologií, ale s nedostatkem kompetencí, nejasnými prioritami, leadershipem a schopností organizace změnu přijmout.
Právě leadership označila za klíčový předpoklad úspěchu. Každá změna potřebuje vlastníka, který nastaví směr, převezme odpovědnost a dokáže organizaci sjednotit kolem společného cíle. Úspěšné transformační projekty proto nejsou projekty IT oddělení, ale strategickými rozhodnutími vedení o budoucím fungování firmy.
Pozornost věnovala také fenoménu Knowledge Gap. Umělá inteligence podle ní vytváří stále větší znalostní propast mezi lidmi, kteří jsou na změnu připraveni, těmi, kteří jsou ochotni se učit, a těmi, kteří se novým technologiím brání. Bez systematického vzdělávání se bude tato propast dále prohlubovat.
Závěrem zdůraznila, že odolnost není návrat k původnímu stavu ani schopnost změnu přečkat. Skutečná odolnost znamená schopnost jednat, učit se a měnit se za pochodu, i když nemáme všechny odpovědi.
Odolnost jako společná schopnost zvládat změnu
Konference Cesta k nové odolnosti ukázala, že odolnost dnes nelze chápat pouze jako schopnost reagovat na krize. Její součástí je připravenost společnosti, schopnost orientovat se v informačním prostředí, ochrana strategických zájmů i ochota organizací průběžně měnit své fungování.
Ať už šlo o data o české společnosti, dopady sociálních sítí, geopolitické výzvy nebo zkušenosti firem s transformací, všichni řečníci se shodli na jednom: odolnost není návrat do minulosti. Je to schopnost aktivně reagovat na změny, učit se z nich a vytvářet budoucnost v prostředí, kde je změna jedinou jistotou.
