Práce bez nadšení? Nový normál na moderním pracovišti.

Nízká fluktuace bývá často vnímána jako důkaz spokojenosti zaměstnanců. Globální Ipsos studie ale ukazuje, že realita je mnohem složitější. Zaměstnanci sice zůstávají ve svých organizacích, jejich vztah k firmám se však mění. Místo bezpodmínečné loajality přichází opatrnost, vyšší očekávání a důraz na osobní rozvoj.

Zaměstnanci zůstávají. Ne vždy proto, že chtějí

Ekonomická nejistota, rostoucí životní náklady nebo obavy z budoucnosti vedou mnoho lidí k tomu, že změnu zaměstnání odkládají. To ale automaticky neznamená, že jsou ve své práci spokojení.

Právě zde se skrývá jedno z nejdůležitějších zjištění studie Workplace Reality 2026. Nízká fluktuace dnes nemusí být známkou silného vztahu k zaměstnavateli. Může být pouze odrazem situace, kdy zaměstnanci nevnímají změnu jako dostatečně bezpečný krok.

Pro firmy to představuje důležité upozornění. Mít zaměstnance, kteří zůstávají, není totéž jako mít zaměstnance, kteří jsou angažovaní, motivovaní a ochotní firmu doporučit svému okolí.

Kariérní růst jako nový motor angažovanosti

Co tedy rozhoduje o tom, zda zaměstnanci svou firmu podporují a chtějí v ní dlouhodobě působit?
Jedním z nejsilnějších faktorů je možnost profesního rozvoje. Lidé chtějí vědět, že se mohou posouvat dál, získávat nové dovednosti a budovat svou kariéru.

Právě podpora kariérního růstu má podle studie výrazný dopad na důvěru v zaměstnavatele, ochotu doporučit firmu ostatním i celkovou spokojenost zaměstnanců. Pokud zaměstnanci cítí, že do jejich budoucnosti firma investuje, výrazně častěji zůstávají motivovaní a angažovaní.

Naopak nedostatek rozvojových příležitostí se stává jedním z hlavních zdrojů frustrace. Mnoho zaměstnanců neodchází kvůli výši mzdy, ale proto, že nevidí svou budoucnost uvnitř organizace.

Kdo chce dnes být manažerem?

Dlouhodobě platilo, že manažerská pozice představovala přirozený vrchol kariérního růstu. Dnes už tomu tak není.

Řada zaměstnanců vnímá vedoucí role jako spojení vyšší odpovědnosti, většího stresu a rostoucí administrativní zátěže. Atraktivita manažerských pozic proto v mnoha organizacích klesá.

Firmy tak stojí před novou výzvou. Nestačí pouze identifikovat budoucí lídry. Je potřeba přemýšlet také o tom, jak manažerské role nastavit tak, aby byly dlouhodobě udržitelné a přitažlivé.

Největší problém? Když realita neodpovídá slibům

Mnoho organizací investuje značné prostředky do budování zaměstnavatelské značky. Uchazečům komunikují příjemnou firemní kulturu, rozvojové možnosti nebo podporující management.
Pokud ale zaměstnanci po nástupu zjistí, že skutečnost neodpovídá prezentovanému obrazu, důvěra rychle mizí.

Studie ukazuje, že největší rozdíly mezi očekáváním a realitou se objevují právě v oblastech, které mají největší vliv na každodenní pracovní zkušenost: kvalitě vedení, možnostech kariérního růstu, firemní kultuře nebo pracovním zatížení.

Pro zaměstnavatele z toho plyne jednoduché ponaučení. Úspěšná employer branding strategie nestojí na tom, co firma slibuje. Stojí na tom, co zaměstnanci skutečně zažívají.

Nestačí se ptát. Je potřeba jednat

Průzkumy spokojenosti a zaměstnanecké zpětné vazby jsou dnes běžnou součástí fungování firem. Samotný sběr dat ale nestačí.

Když zaměstnanci věnují čas sdílení svých zkušeností a následně nevidí žádnou reakci, může mít takový průzkum opačný efekt, než firma zamýšlela. Nečinnost totiž vysílá jasný signál: váš názor nás vlastně nezajímá.

Naopak i relativně malé kroky mohou mít výrazný dopad. Zaměstnanci oceňují zejména otevřenou komunikaci výsledků, transparentní vysvětlení priorit a konkrétní kroky, které na základě zpětné vazby vzniknou.

Budoucnost práce stojí na důvěře

Výsledky studie ukazují, že zaměstnanci dnes nehledají pouze jistotu zaměstnání. Hledají důvěryhodného zaměstnavatele, který jim pomůže růst, naslouchá jejich potřebám a dokáže plnit své sliby.

V době ekonomické nejistoty může být snadné zaměňovat stabilitu za spokojenost. Skutečně úspěšné organizace však poznají rozdíl. Nezaměřují se pouze na to, zda zaměstnanci zůstávají. Zaměřují se na to, proč zůstávají.

A právě odpověď na tuto otázku bude jedním z klíčových faktorů úspěchu zaměstnavatelů v následujících letech.

Článek vychází z globální studie Workplace Reality 2026 společnosti Ipsos.