Generace, klimatická změna, udržitelnost, generativní umělá inteligence, obnovitelné zdroje, riziko názorů, ... To jsou některá z témat aktuálního Ipsos Update.
Jaká je evoluce sportovního fanouška? Kde a jak vzniká aktivní vztah ke sportu a jak se proměňuje s věkem? Kdo jsou sportovní fanoušci? Kolikrát víc utratí v souvislosti s fanouškovstvím aktivní fanoušci a ti, co sport sledují pouze z médií? Jak využít znalost fanoušků a data pro lepší cílení marketingu sportovního klubu? Jak pracovat se zápasy jako show a jak do nich aktivně zapojit fanouška?
Co stojí za spotřebitelským chováním? Co nás motivuje k výběru, preferencím, nákupům a konzumaci konkrétních produktů a značek? Lze tyto otázky systematicky zodpovědět a vnést do tématu motivací přehled, aniž bychom museli rozvádět složité psychologické teorie a pomohlo nám to v marketingové praxi?
Dvě třetiny Čechů chodí alespoň občas fandit na stadion. Při fandění podporují zejména české týmy a sportovce. Fanouškovství se utváří v dětství a dospívání, dvě třetiny fanoušků začaly fandit mezi 6. a 18. rokem. Hlavní motivací je vlastní sportovní zkušenost. Výsledky vychází z výzkumu Budoucnost fanouškovství, který realizovala výzkumná společnost Ipsos ve spolupráci s agenturou 2Score
Spotřební chování není ovlivněno jen osobními preferencemi spotřebitelů, ale také různými vnějšími událostmi. K nejvýznamnějším vnějším událostem posledních dvou let patřila bezpochyby pandemie COVID-19, která byla spojena s řadou omezení každodenního života. Na ty však už spotřebitelé téměř zapomněli tváří v tvář obavám spojeným s vojenským konfliktem na Ukrajině, energetickou krizí, bezprecedentním nárůstem cen a nedostupností některých léčiv.
Jak aktuální krize dopadají na zástupce generací X, Y, Z? Jak a kde jednotlivé generace optimálně oslovit? Jaká témata řeší? Jaké jsou jejich love brands? Jak je motivovat jako zaměstnance?