Výzvy českého vzdělávání pohledem veřejnosti: zastaralé osnovy, plné třídy i nové technologie
Více než třetina populace vnímá kvalitu českého vzdělávacího systému jako dobrou, oproti loňsku došlo k mírnému zlepšení. V porovnání se světem je hodnocení Čechů nadprůměrné. Výzvou zůstávají zastaralé učební osnovy, přeplněné třídy i nedostatečné využívání nových technologií. Postoj k využívání umělé inteligence ve výuce je rozporuplný, čtvrtina Čechů by přivítala její zákaz. Data pochází z mezinárodního výzkumu Ipsos napříč 31 zeměmi světa včetně České republiky.
Češi hodnotí kvalitu vzdělávacího systému rozporuplně. Více než třetina (37 %) ji vnímá jako dobrou, naopak 23 % jako špatnou. Od loňského roku došlo ke zlepšení hodnocení.
V porovnání se světem je hodnocení Čechů lehce nadprůměrné (globální průměr za 30 zemí světa – dobrá kvalita 33 %, špatná kvalita 36 %). Česko tak předběhlo například Německo, Maďarsko či Polsko, kde je vzdělávací systém hodnocen o poznání hůře. V Německu a Polsku vnímá kvalitu vzdělávacího systému jako špatnou zhruba 40 % populace, v Maďarsku až 65 %. Nejlépe hodnotí svůj vzdělávací systém obyvatelé Singapuru.
Výzvou jsou zastaralé učební osnovy i přeplněné třídy
Více než polovina populace uvádí, že české školní osnovy nepřipravují studenty dostatečně na jejich budoucí povolání. Upozorňují na to zejména lidé s vyšším vzděláním. Současné osnovy podle české veřejnosti nevěnují dostatek prostoru kritickému myšlení (uvádí 54 % populace), podpoře zvídavosti (53 %), ale i kreativním dovednostem (46 %) či novým technologiím (37 %).
Největšími výzvami pro současné vzdělávání (viz graf) jsou kromě zastaralých osnov také nedostatečné financování a přeplněné třídy. Problém přeplněných tříd však rezonoval spíše loni. Pětina lidí, častěji muži a lidé s vyšším vzděláním, také upozorňuje na nedostatečné využívání moderních technologií ve výuce.
Umělá inteligence je přijímána s rozpaky, čtvrtina je pro zákaz
Více než čtvrtina Čechů se obává, že rozvoj moderních technologií včetně umělé inteligence (AI) bude mít negativní dopad na oblast vzdělávání. Podle 30 % naopak převáží pozitiva, čtvrtina vidí jak pozitiva, tak negativa.
Rozporuplná očekávání ohledně nových technologií se promítají i do postoje k případnému omezením využívání umělé inteligence ve školách. Více než čtvrtina (28 %) totiž preferuje úplný zákaz využívání AI ve školách, 43 % je proti zákazu. Pozitivní dopad moderních technologií zmiňuji častěji muži, výrazně častěji také mladá generace. Ti také nesouhlasí se zákazem AI ve školách.
Zdroj:
Ipsos, Kvalita vzdělávacího systému, reprezentativní vzorek populace ČR 18 – 65 let, říjen 2024.
Ipsos, Education Monitor, 30 zemí světa, reprezentativní vzorky populace jednotlivých zemí, celkem 23 754 respondentů, červenec 2024.
