77 % Čechů tvrdí, že současný svět přináší největší nejistotu od roku 1989. Pouze třetina lidí očekává, že další generace budou žít v lepším světě, než je ten dnešní. Zároveň naprostá většina české populace požaduje po politicích, aby se v otázkách klíčových pro budoucnost země spojili nehledě na to, kdo je zrovna u vlády. I to ukázal výzkum agentury Ipsos realizovaný na reprezentativním vzorku české populace v dubnu 2025.
Zájem o evropské volby mírně roste, zajímá se o ně šest z deseti lidí. Tyto volby vnímají lidé jako důležitější než minulé, zejména kvůli nutnosti nového směřování EU a zhoršující se situaci ve světě. Podle modelu Ipsos by k volbám dorazila třetina voličů.
Česká společnost příliš nevěří tomu, že by politici či elity zastávali zájmy obyčejných lidí. 58 % populace má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají, 65 % si pak přeje silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Ukázal to výzkum, který na reprezentativním vzorku české a slovenské populace realizovala agentura Ipsos v únoru 2024. Výzkum přináší unikátní srovnání nejen v kontextu obou zemí, ale také s globálními daty Ipsos z 28 zemí světa, které jsou k dispozici ve studii Populism in 2024
Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák poskytl Seznam Zprávám data sesbíraná z průzkumu, který vznikl během volebních dnů. Ukazují, že Petra Pavla lidé volili pro slušnost, inteligenci a dobrou reprezentaci Česka.
Glosa analytika Michala Kormaňáka: Jak je možné, že průzkumy neodhadly propad volebních preferencí Danuše Nerudové? Především proto, že nezveřejňovaly odhady, ale konkrétní reálná čísla.
Pokud by se v listopadu 2022 konalo první kolo prezidentských voleb, vyhrál by ho Andrej Babiš se ziskem 29,7 %. O druhé místo by poté bojovali Petr Pavel (25,3 %) a Danuše Nerudová (25 %). Největší potenciál má Petr Pavel těsně následován Danuší Nerudovou. Ukázal to volební model agentury Ipsos.
„Nechci červené ani modré státy, chci spojené státy“. Těmito slovy nově zvolený prezident Joe Biden odolával náporu nadšených ovací při svém oficiálním vítězném projevu ve východoamerickém městě Delaware. Ve stínu diskuze o rozdělené společnosti a obvinění ze zfalšování voleb ze strany úřadujícího prezidenta pak zůstává fenomén předvolebních výzkumů, které po neúspěchu v roce 2016 čelily velké výzvě v podobě pokusu o návrat ztracené reputace.
